Peníze a zbraně na stůl, to je teď kvůli napjaté situaci nejen podle českého předsedy vlády Petra Fialy (ODS), ale i dalších státníků zapotřebí. "My jsme se stejně jako jiné evropské země dost nestarali o svoji obranu a teď prostě musíme," řekl Fiala.

Loni Česko poprvé po 20 letech splnilo svůj závazek vůči Severoatlantické alianci, když vydalo dvě procenta HDP na obranu. Do budoucna ale bude zřejmě potřeba výdaje dál navyšovat. "Já předpokládám, že ta finální dohoda by mohla být někde na třech, třech a půl procentech. Určitě ne z roku na rok, třeba v období tří až čtyř let," popsal ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

[chooze:article;value:598495]

​S dodržováním závazku vůči NATO a dalším investicím do obrany souhlasí i opozice. Peníze je podle ní ale potřeba utrácet smysluplně. "Pro mě je méně podstatné, jestli je to 1,8 procenta nebo 2,2 procenta. Důležitější je to, co se za to kupuje, jak transparentně je to vysoutěžené, jestli to skutečně potřebujeme," uvedl místopředseda Sněmovny Karel Havlíček (ANO).

S modernizací naší armády to prý kabinet myslí vážně a investovat chce téměř do všeho. "Musíme modernizovat naši armádu. To znamená moderní letadla, stíhačky F-35, bojová vozidla pěchoty, moderní tanky. Znamená to taky ale investovat do dronů, do protivzdušné obrany, aby naše města, naši občané byli v bezpečí," přiblížil Fiala.

Zvýšit je potřeba i počet vojáků, těch profesionálních bychom do roku 2030 měli mít okolo 30 tisíc. Desítky let se u nás zanedbávala také potřebná infrastruktura.

[chooze:article;value:591645]

​"Největší problém do budoucnosti bude obnovit plnohodnotnou protivzdušnou a protiraketovou obranu, což jsou poměrně velké peníze. Není možné ty nákupy provést v horizontu jednotek let, ale možná až v horizontu deseti let," myslí si bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý.

"Peníze na zbrojení se dají dát hned. Otázka je, kdy budou ty zbraně. To nejsou rohlíky, to se nevyrobí hned. Jedna věc je začít zbrojit a druhá věc je mít tanky, drony, letadla, automobily," řekl někdejší ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL). Vzhledem k tomu, že bude chtít zbrojit i zbytek Evropy, půjde o dlouhodobý proces, dodal.

Z členských států NATO dalo v loňském roce nejvíce procent HDP na obranu Polsko, a to přes čtyři procenta. Dvouprocentní závazek naopak nesplnilo pouze osm států.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.