Do Paříže se v pondělí sjeli lídři klíčových evropských zemí. Svolal je tam francouzský prezident Emmanuel Macron, zřejmě v reakci na dění na víkendové bezpečnostní konferenci v Mnichově, kde svým postojem k Evropě šokoval americký viceprezident J. D. Vance.
Na několikahodinovém jednání se představitelé Německa, Francie, Polska, Británie nebo předsedkyně Evropské komise shodli jen na tom, že je třeba zvýšit obranné výdaje a pokračovat v podpoře Ukrajiny. Shoda naopak nepanuje ohledně možného vyslání vojáků na mírovou misi na Ukrajinu.
[chooze:article;value:598385]
Jen o den později se setkali ministři zahraničí Ruska a Spojených států Sergej Lavrov a Marco Rubio v Saúdské Arábii. Bez účasti Ukrajiny i Evropy měli projednávat konec války na Ukrajině. Zástupci Ruska následně označili schůzku v Rijádu za "pozitivní a konstruktivní".
Odborníci se shodují, že závěry pondělního pařížského summitu jsou nedostatečné. "Výsledky jsou rozpačité. Přestože Macron svolal neformální summit, kam pozval další země a chtěl zřejmě vytvořit koalici ochotných v rámci Evropské unie, tak zřejmě se na ničem předběžně nedohodli," řekl TN.cz politolog Jiří Pehe.
[chooze:article;value:598407]
Ochota vyslat vojáky změní pohled USA a Číny
"Jeho závěry zatím nejsou dostatečně konkrétní a věřím, že se budou rozpracovávat na dalších jednáních, i ve formátech, kde bude ČR přítomná," komentoval pro TN.cz výkonný ředitel Institutu pro evropskou politiku Europeum Martin Vokálek. I tak je podle něj zásadní, že Evropa "dokazuje pokračující vůli Evropy aktivně řešit válku na Ukrajině a snahu o to, aby nebyly evropské státy v jednáních mezi USA, Ruskem a snad i Ukrajinou odsunuty na druhou kolej či mimo jednací stůl".
Podle diplomata Vladimíra Votápka (Piráti) podoba summitu ukazuje i pozdní reakci Evropy. "Summit svolaný prezidentem Macronem byl do jisté míry improvizací. Byla to reakce na neuspokojivé výsledky bezpečnostní konference, respektive velmi neuspokojivý projev viceprezidenta Vance," popsal TN.cz. "Měli jsme takovým způsobem reagovat mnohem dříve. Ale jak říká klasik, lépe pozdě než ještě později," dodal.
[chooze:article;value:597064]
"Jedna věc je přijít s prohlášením, že je potřeba mít silnější Evropu, že je potřeba investovat více do obrany. To jsou prohlášení, která jsme poslouchali už tři roky zpět, ale důležitý je krok od slov k činům," řekl pro TN Live bezpečnostní analytik Jakub Drmola.
"Je to dáno architekturou Evropské unie, tak jak je poměrně nešťastně utvořená, že se o řadě věcí, zejména bezpečnostních, musí rozhodovat jednotně. Je velmi těžké se dohodnout na nějakých zásadních krocích. To, jak je vytvořená EU, nějaké integraci a jednotné akci brání," doplnil Pehe.
"Byly to mnohdy až příliš razantní kroky Donalda Trumpa a jeho administrativy, které vyvolaly u evropských států obavy z toho, zda potenciální mírová dohoda bude spravedlivá a udržitelná. Proto se evropští zástupci snaží hledat řešení, která by zajistila spravedlivé ukončení války pro Ukrajinu a bezpečnost pro celou Evropu. Je dobře, že politici na takový budíček reagují," hodnotil Vokálek.
Vyjednávání bez evropské účasti a rychlá reakce na mnichovskou konferenci ukazuji, že Spojené státy i další mocnosti nepovažují Evropu za rovnocenného partnera. "Pokud to chceme změnit, tak musíme výrazně zvýšit náš obranný vojenský potenciál. Musíme rozvinout náš obraný průmysl o stovky procent, ne o jednotky, ale o stovky," řekl Votápek. Jak ale doplnil, jde o dlouhodobou záležitost.
[chooze:article;value:597778]
Změna po volbách v Německu
Pehe i Votápek se shodují, že v krátkodobém hledisku by Evropu zpět do vyjednávací hry mohla vrátit jasná deklarace odhodlání vyslat své vojáky na Ukrajinu. I když podle politologa bude ještě dost času tuto možnost vyjednávat, až bude uzavřená budoucí mírová dohoda.
"Co může změnit naši pozici v očích Američanů a Číňanů ze dne na den, je ochota vyslat vojáky na budoucí linii příměří na Ukrajině," myslí si ale Votápek. Odhodlání zatím vyjádřily Francie nebo Británie a Švédsko. Polský premiér Donald Tusk ale řekl, že je proti, a německý kancléř Olaf Scholz aktuálně debatu označil za "nevhodnou".
Podle expertů je pravděpodobné, že postoj v Evropě nebude jednotný. "Hrozí, že se otevře otázka tvrdé jádro versus periferie a bude hodně záležet na nás, kam se postavíme," uvedl Pehe. "České vládě bych velmi doporučil, aby vojáky vyslali. Aby méně přemýšleli, pod jakým mandátem to bude, protože to nejde dneska říct, ale aby jasně deklarovali, že jsme připraveni. Musíme si uvědomit, že linie obrany Česka leží na Ukrajině," dodal Votápek.
[chooze:article;value:597730]
Podle obou je ale pravděpodobné, že se situace změní po nedělních volbách v Německu. Horký kandidát na tamějšího kancléře a šéf křesťanských demokratů Friedrich Merz totiž slibuje tvrdší politiku. "Německo v posledních letech prakticky abdikovalo na svoji roli nejsilnější evropské země, takže leccos se může změnit, pokud ty volby vyhraje Merz," vysvětloval Pehe.
"Evropa má stále šanci sehrát významnou roli ve vyjednávání o Ukrajině a měla by o to usilovat, v sázce je i naše bezpečnost. Musí však prokázat jednotu a rozhodnost, ještě více zvýšit investice do obrany a využít svůj kapitál získaný trvalou finanční i vojenskou podporou Ukrajiny, včetně poskytnutí azylu několika milionům ukrajinských uprchlíků," přiblížil šéf Europea.
[chooze:article;value:597342]
"V neposlední řadě musí evropské státy stále více poukazovat na to, že jsou připraveny převzít větší odpovědnost za vlastní obranu a bezpečnost v Evropě. Což se však nevylučuje s trvajícím členstvím v NATO a jeho posilováním, právě naopak," dodal.
Podívejte se na celý úterní rozhovor o pařížském summitu s Jakubem Drmolou:
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.