Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron začali mluvit o možném zaslání vojáků na Ukrajinu. Ti by měli pomáhat s udržováním míru, informoval The Telegraph.

Návrh přišel od francouzské hlavy státu a britský předseda vlády ještě údajně tuto myšlenku plně nepřijal. Vojáci by se na Ukrajinu dostali až poté, co by Rusko s Ukrajinou uzavřely příměří. To slibuje zvolený americký prezident Donald Trump, který měl na setkání s Macronem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským 7. prosince říct, že by se o udržování příměří měla starat Evropa.

"Existují problémy ohledně toho, co bychom mohli podpořit, co bychom chtěli podpořit, a širší otázka ohledně ohrožení, kterému mohou být tyto jednotky vystaveny, a zda je to eskalace," řekl zdroj z britské vlády.

[chooze:article;value:592683]

Trump má být i proti členství Kyjeva v NATO. Země by ale podle něj měla být "silná a dobře ozbrojená".

Jednou z možností poválečného vývoje je postavit asi 1 300 kilometrů dlouhou demilitarizovanou zónu na hranici. Právě tu by hlídali západní vojáci, aby zajistili, že zbytek Ukrajiny Rusko nenapadne.

Tento scénář ale zároveň počítá s tím, že Ukrajina přijde o část svého území. "Postupování ukrajinského území pod nátlakem není jen politickým kompromisem, je to přímý útok na mezinárodní právní řád po druhé světové válce," upozornil pro Newsweek ředitel neziskové organizace Global Rights Compliance, která shromažďuje důkazy o ruských válečných zločinech, Wayne Jordash.

Šéf NATO mluvil otevřeně o útoku Ruska na Evropu. Dávejte víc na obranu, apeloval (1/2025):

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.