Před 56 lety se v horní části Václavského náměstí 20letý student historie a politické ekonomie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jan Palach polil hořlavinou a zapálil. K zoufalému kroku se odhodlal, aby vyburcoval národ k odporu proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy.

Stal se tak prvním z téměř tří desítek "živých pochodní". Jeho zoufalý čin následovali například student Jan Zajíc nebo aktivista Evžen Plocek.

Palach v plamenech přeběhl přes křižovatku od kašny u muzea k Washingtonově ulici, kde se ho pokusil svým kabátem uhasit výhybkář dopravního podniku. S těžkými popáleninami na 85 procentech těla byl převezen do nemocnice, kde o tři dny později, 19. ledna 1969, na následky zranění zemřel.

[chooze:article;value:582873]

​Na Václavské náměstí už od rána přicházeli lidé, aby na pomník Jana Palacha položili květiny a zapálili svíčky. Uctít jeho památku přišla i řada politiků. "To, jak se každý rok hlásíme k Janu Palachovi, kolik lidí si připomíná jeho mimořádný čin, ukazuje, že ta jeho oběť nebyla marná," řekl premiér Petr Fiala (ODS).

"Myslím si, že si to připomenout v dnešní době je zvláště důležité a zvláště příznačné," poznamenal předseda Senátu Miroslav Vystrčil (ODS).

"Když se řekne jméno Jan Palach, tak se mi vždy vybaví boj proti bezpráví, ale hlavně také proti letargii a apatii lidí," dodala předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

Na vyjádření politiků se můžete podívat zde:

​

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.