Od zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA z minulého týdne jsme se dozvěděli mnoho protichůdných informací. Podle některých amerických médií si už dokonce Donald Trump telefonoval s ruským diktátorem Vladimirem Putinem. Ten zase měl ještě před tím americkému prezidentskému kandidátovi neoficiálně gratulovat ke zvolení.

Potvrzený je ale jedině telefonát Trumpa s ukrajinským prezidentem Zelenským. Informace o jeho hovoru s Putinem nemusí být pravdivá. Nechce se mi tomu věřit.

Syn budoucího prezidenta USA Donald Trump mladší se vysmíval, že prezidentovi Zelenskému a jeho zemi brzy přestane chodit z USA kapesné.

To je takové nepříliš moudré prohlášení. Ostré výroky často padají také v předvolebních kampaních, jejich původci by na ně ale později nejraději zapomněli.

[chooze:article;value:582829]

​Příštímu prezidentovi USA budou pravděpodobně kritici připomínat jeho slova o vyřešení války na Ukrajině za 24 hodin ještě hodně dlouho.

To nepochybně ano.

Jaké jsou ale reálné možnosti zvoleného amerického prezidenta s tou vyhrocenou situací mezi Kyjevem a Moskvou nějak pohnout?

Ono nejde jen o Ukrajinu. Washington v tuto chvíli není schopen vést ozbrojené konflikty na třech místech planety. Amerika cítí vážné bezpečnostní ohrožení v oblasti Tichého oceánu, a navíc se angažuje na Blízkém východě i v Evropě. Financovat bezpečnost starému kontinentu už ale evidentně nechce.

Co tedy od USA můžeme očekávat?

Pokud bych se měl pustit do nějakých spekulací, tak řeknu, že Trump může přijít s nějakým návrhem, jenž bude znamenat ukončení bojů na Ukrajině. A nemusí se nutně jednat o mír, možná půjde o příměří. Například na Korejském poloostrově už máme příměří od roku 1953. Jenže pokud by Trump byl příliš vstřícný vůči Rusku, tak by se ukázal jako slabý vůdce a to on rozhodně nebude chtít dopustit. Příměří by asi znamenalo zmrazení hranic na současné úrovni. Na to by Rusové asi nechtěli kývnout, protože by přišli o část své Kurské oblasti, kde jsou nyní Ukrajinci.

​Možná proto Rusové chystají v Kurské oblasti protiofenzivu. Do akce by se mělo zapojit asi 50 tisíc mužů. Do toho se končící americký prezident snaží Ukrajině poslat na poslední chvíli vojenskou pomoc, kterou může později administrativa Donalda Trumpa zastavit.

Nejdůležitější ale v této věci zůstává, že Joe Biden stále Ukrajině neodblokoval možnost použití střel s dlouhým doletem na ruském území. To v souvislosti s válkou na Ukrajině považuji za ten největší problém nejen pro napadenou zemi, ale i pro celou Evropu. Těžko můžeme očekávat vítězství Kyjeva a osvobození Krymu. Západní pomoc stačí jen na to, aby Ukrajina neutrpěla drtivou porážku. Nějaký velký posun na bojišti ale možný není.

Neobává se Západ, že by Ukrajinci mohli použít na ruském území rakety proti základnám s jadernými zbraněmi nebo proti atomovým elektrárnám?

Tímto směrem Kyjev rozhodně útočit nechce. Pokud by chtěl, tak by to už dávno udělal s pomocí vlastních dronů. Obě země mají nepsanou dohodu, že si na jaderná zařízení útočit nebudou. Ukrajincům by ale velmi pomohlo, pokud by mohli použít rakety s dlouhým dostřelem na ruskou logistiku.

Z jakého důvodu?

Putinova armáda je značně závislá na železniční síti, a kdyby se napadené zemi podařilo přerušit Kerčský most nebo důležité dopravní uzly na severu Azovského moře, tak by to Rusům značně komplikovalo jejich situaci. Nemohli by své jednotky na frontě zásobovat municí a zpomalilo by to jejich postup. Bohužel americký přístup nebo německý postoj ohledně raket Taurus něco takového neumožňuje.

Nemá Moskva s Kyjevem nějakou tajnou dohodu ohledně neútočení na Kerčský most, jenž je důležitou spojnicí Ruska s Krymským poloostrovem?

Důvod pro takovouto dohodu neexistuje. Problémem spíše je, že Ukrajinci nemají zbraně, kterými by na most zaútočili. Jejich drony nemají takovou nosnost, aby tuto dopravní tepnu dokázaly zcela vyřadit z provozu.

Trump prý omezí dodávky zbraní na Ukrajinu. Biden chce teď zemi co nejvíce přispět (7/11/2024):

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.