Napsal vlastní knihu, má salon v Praze. Tomáš Arsov se v oboru pohybuje už 18 let. "Vyzkoušel různá odvětví vlastně toho oboru jako kadeřnictví. Od klasické práce, vzdělávání, vývoj, výzkum, kosmetika. Opravdu hodně."

Arsov má za sebou tým 70 lidí. "Já bych vlastně bez těch lidí tady ani nebyl, protože ten kolos je tak veliký, ať jsou tam vlastně marketéři, obchodní oddělení a všechno to, co ti lidé vidí venku, za tím stojí spousta lidí, spousta práce, spousta energie, spousta času a samozřejmě byl jsem vždy asi na dobrém místě ve správný čas a je potřeba toho vlastně využívat těch situací."

Práce s lidmi je pro Arsova to nejtěžší, ale zároveň to, co ho na ní baví. "Baví mě pečovat o ty lidi. Baví mě ta různorodost," řekl. Díky tomu, že má dobrou paměť a pamatuje si příběhy lidí, kteří k němu přijdou a při úpravě účesu se mu svěřují, tak si občas připadá jako psycholog. "Dokonce se mi stalo, že jednou přišla klientka, měla už takové prošedivělé vlasy, asi po roce, roce a půl. A najednou jsem si vzpomněl, říkám: 'No, a jak to dopadlo s těmi vašimi syny?' A ona na mě koukala a říká: 'Jak si to můžete pamatovat? To je neskutečné,'" popsal.

[chooze:article;value:560008]

​"Takže já mám dobrou paměť, já si to všechno pamatuju, co mi ti lidé říkali a o čem jsme se bavili. Ale těch příběhů je opravdu hodně a musím to filtrovat. A teď třeba některá klientka vás úplně nehodí do skvělé nálady a pohody a vy to musíte ze sebe shodit a k těm dalším musíte přistoupit s čistým štítem. Ty klientky na vás vysypou ty svoje starosti a problémy," vysvětlil.

Důležitá věc, na které si zakládá, je to, že mimo salon lidem vlasy nehodnotí. Jakmile se ale k němu někdo posadí na křeslo, tak je to hned něco jiného. "Pro mě je to moje práce. Kdybychom tady měli kadeřnické zrcadlo a křeslo, já si stoupnu, ty se tam posadíš, tak tehdy to začne. Tam je to někdy hodně drsné, ale to je moje pracoviště, kde to můžu hodnotit. Hele, to je, jako když půjdeš po ulici, potkáš svého gynekologa a teď na něj začneš na ulici roztahovat nohy. To prostě, to bych se zbláznil, kdybych řešil, tohle je dobrý, tohle ne, tady to je špatný," vysvětlil. Na celý díl se můžete podívat pod titulkem článku.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.