Netanjahua drží u moci válka, říká expert. Hamás nejde zničit, krmí se na utrpení

Izrael tvrdí, že se mu podařilo většinu raket z úterního útoku směřujícího na jeho území sestřelit, naopak Írán se chlubí tím, že velké procento raket zasáhlo své cíle. "Hodnotit je ještě příliš brzy. Obě strany vedou takovou jakoby propagandistickou válku ohledně toho útoku," řekl Čejka.

Čejka připomněl také historii šíitské teroristické skupiny Hizballáh. Ta vznikla zhruba v první polovině 80. let, kdy byla v Libanonu krvavá občanská válka. "Tam došlo v roce 1982 k izraelské invazi. Šíitská populace, která dneska z velké části, ale ne všichni, podporuje Hizballáh, z jižního Libanonu tehdy byla poměrně ostře vyhraněná proti Palestincům, protože v té oblasti působily palestinské radikální skupiny, které podnikaly útoky proti Izraeli z libanonského území. Ta izraelská invaze směřovala primárně proti nim, ale potom se i velmi brutálně dotkla právě těch libanonských šíitů," připomněl Čejka.

Jak Čejka poznamenal, dříve tam měli paradoxně Izraelci šanci si velkou část šíitské komunity spřátelit. "Ale nestalo se tak, spíš naopak. Velká část libanonského obyvatelstva po té dost velké brutalitě izraelské invaze, kterou Izraelci sami přiznávají, začala Izrael vnímat nepřátelsky," řekl.

Vliv měl i nový íránský režim nepřátelsky naladěný vůči Izraeli. "A všechno se to dělo v prostředí velmi nepřehledné a krvavé libanonské občanské války. Takže to jsou asi tři hlavní důvody. Občanská válka, íránský vliv a izraelská invaze," shrnul Čejka příčiny vzniku Hizballáhu.

Libanon je jako stát slabý a Hizballáh v některých jeho částech, a to právě i na jihu země, supluje státní struktury. Mezi lidmi ale není příliš oblíbený, jak řekl Čejka, obyčejní obyvatelé totiž na válku s Izraelem doplácí. Zároveň se ale kvůli slabosti centrální vlády musí na vedení Hizballáhu v mnohých věcech spoléhat. Nicméně Izrael nemůže ani tak počítat byť jen s minimální podporou.

[chooze:article;value:576599]

Netanjahu se drží u vlády válkou, říká expert

Podle Čejky je Benjamin Netanjahu a jeho politika mezi Izraelci většinou nepopulární. "Říká se, že ty konflikty, ve kterých se dneska Izrael tak vehementně a často i brutálně angažuje, že to je metoda samotného Netanjahua, jak prodloužit své politické přežití. Proti Netanjahuovi byly před loňským 7. říjnem obrovské demonstrace. A nebyli to jenom jeho političtí odpůrci, ale už se těch demonstrací účastnila i část izraelské pravice, protože v Netanjahuovi viděli autokrata, který chce osekat základy izraelského politického systému," popsal Čejka.

Netanjahu si klade za cíl zničení Hamásu. To ale podle Čejky není v zásadě možné. "Charakter Hamásu těží právě z utrpení. Je to navíc sociální hnutí. Je to něco strukturálně podobného jako Hizballáh. To není jenom nějaká radikální organizace, kde je v čele nějaký šéf a pod ním jsou další velitelé a pak bandy ozbrojenců. Je to velmi sofistikovaný systém. Nikdo jiný kromě zahraniční pomoci OSN v Gaze nějak zásadním způsobem nepomáhal nebo neorganizoval život. Hamás tam vykonával všechny úkoly, které má vláda. To znamená i civilní věci, včetně nemocnic, odvozu odpadu, zásobování vodou a tak dále," přiblížil politolog.

[chooze:article;value:576476]

Kořeny české náklonnosti k Izraeli jdou až k Masarykovi

Izrael má dlouhodobě vysokou podporu od českých politických představitelů. Na to má podle Čejky vliv několik různých historických faktorů. "Tam to svým způsobem začíná trošku Tomášem Garriguem Masarykem, který měl dobré vztahy k židovské komunitě a také k sionistickému hnutí," sdělil.

"Pak tam byla ta legendární zbraňová pomoc Izraeli, která je tady dost romantizovaná. Ona ve skutečnosti proběhla už za Gottwaldova stalinistického režimu. Bylo to samozřejmě součástí sovětské politiky nějakým způsobem naklonit si ten tehdy politicky velmi levicový Izrael na svou stranu. Což se nějakou dobu zdálo, že bude fungovat, ale pak to velmi rychle ustalo," pokračoval.

"Pak tady máme postoje disidentů třeba v čele s Václavem Havlem a jejich pozitivní vztah k židovské kultuře u nás. A potom to velmi rezonovalo v politice Václava Havla, kdy tady byl taky asi daleko víc proizraelský. Na druhou stranu on velmi podporoval izraelsko-palestinský mírový proces, setkal se několikrát s Jásirem Arafatem," dodal Čejka. Na celý díl pořadu se můžete podívat pod titulkem článku.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.