Podle statistik v Evropě každoročně vlastní život ukončí na 60 000 lidí. V Česku je sebevražda příčinou každého stého úmrtí. Každý den si tak na život sáhnou zhruba tři lidé a podle statistik to jsou častěji muži než ženy.
"Co tedy vidíme v posledních letech, zejména roky 2021, 2022, že to narůstalo po delší době stagnace, což nás velmi znepokojilo, a teď tedy v roce 2023 vidíme opětovný pokles," uvedl vedoucí pracovní skupiny Výzkum a prevence sebevražd z Národního ústavu duševního zdraví Alexandr Kasal.
"Čím více je léčených depresí, s tím souvisí i větší spotřeba antidepresiv, tak tím také klesá riziko případných sebevražedných pokusů. Máme na to také data z Evropy, například z Maďarska," sdělil psychiatr a náměstek pro léčebnou péči Národního ústavu duševního zdraví Pavel Mohr.
[chooze:article;value:572524]
Podle odborníků je problémem nedostatečný počet psychiatrů a psychologů v Česku. Ale klíčová je také prevence. Lidé by se měli sami více starat o své tělesné i duševní zdraví. Cestou je sport anebo čas strávený s rodinou. Klíčové je o problémech i mluvit a být všímaví k okolí. Každý z nás totiž může pomoci.
"Kontaktovat toho člověka, mluvit s ním, snažit se mu nabídnout pomoc, ať už bude odborná, anebo nějaký běžný lidský kontakt," poradil Mohr.
Situace je podle odborníků kritická v případě dětí. Vážné psychické problémy v Česku trápí desetitisíce z nich. "Pokud se podíváme na mladé lidi, tak tam vidíme, že zhruba do toho věku 25 let každé čtvrté úmrtí, 25 procent, připadá na sebevraždu," upozornil Kasal.
"Rodina má naprosto klíčovou roli, je dobré si to uvědomit, abychom jako rodiče byli více vnímaví vůči změnám chování u těch dětí," řekl psycholog Tomáš Morávek.
[chooze:article;value:566539]
Podle odborníků se víc musí zapojit i základní školy. Ideální by prý bylo, kdyby se do osnov zařadila péče o duševní zdraví, některé školy ji už na vlastní pěst vyučují.
"Snažíme se s dětmi pracovat, mluvit s nimi o nějakém wellbeingu, psychické pohodě, o tom, jak mají zvládat běžné situace. My se snažíme v rámci hodin etické výchovy i ve spolupráci s asistentem pedagoga monitorovat jednotlivé kolektivy," podotkl ředitel ZŠ Pod Žvahovem Jan Horkel.
Krizové centrum v Praze
V Praze je ode dneška také nové krizové centrum pomoci pro děti. Kromě poskytované ambulantní péče tam malí pacienti mohou zůstat i přes noc. A v případě nutnosti klidně až měsíc.
Mohou se na něj obracet rodiče dětí, které nezvládají emoce. Ale děti mohou přijít i samy. Krizové centrum je v dosahu hromadné dopravy v pražské Hálkově ulici.
"Aby to bylo dostupné, aby to bylo někde, kde to ty děti najdou, aby to nebylo na nějakých okrajích hlavního města. Bude vlastně financováno z rozpočtu hlavního města Prahy jako jiné příspěvkové organizace," prohlásila náměstkyně primátora hl. m. Prahy pro oblast sociálních věcí, bydlení a zdravotnictví Alexandra Udženija (ODS).
[chooze:article;value:549085]
Krizové centrum má dvě části, ambulantní a lůžkovou. V lůžkové části mohou být děti od deseti do 18 let. A sloužit by měla především jako prevence pobytu v nemocnici na oddělení dětské psychiatrie.
"Teďka aktuálně máme čtyři lůžka a nejdelší maximální doba pobytu na lůžku je jeden měsíc. Co se týče ambulance, tak máme tři konzultovny, kam vlastně děti mohou docházet každý den, ale máme také možnost poskytnout i terénní pomoc," uvedla ředitelka Domu tři přání Markéta Škaloudová.
"Funguje to tak, že dítě, které potřebuje pomoct, přijde do ambulantní části, věnuje se mu krizový intervent a podívá se na to, co by mohlo pomoci. Děti, když jsou na pobytu, se učí, buď chodí do svojí školy, nebo se učí od nás, mají vycházky, nejsou tady žádné mříže, ale všechno je se souhlasem zákonných zástupců. Dítě může kdykoliv odejít," popsala krizová interventka Lucie Salačová.
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.