Za poslední roky se v průměru zvýšilo jmění českých domácností na 4 miliony korun. Zbohatnutí, které je vyvolané hlavně překvapivým zdražením nemovitostí, ale nemá vliv na úroveň Čechů. "U nás máme velkou míru vlastnického bydlení. To znamená, velká většina Čechů, podstatně více než na západ od nás, vlastní nemovitost, ve které bydlí," popsal Hradil.

"A tohle je takové zvláštní bohatství, protože vy ho v podstatě můžete zúročit jenom v momentě, kdy ten dům nebo byt prodáte," dodal. To je ale věc, kterou málokdo udělá. Řada lidí má tak velké jmění, ze kterého ale příliš neprofituje.

[chooze:article;value:567684]

​Časté je to podle ekonoma třeba u seniorů. "Velmi často mají relativně velkou nemovitost. Může to být na vesnici, ale ono to často může být třeba i na předměstí Prahy. Ta hodnota jejich aktiv, na kterých sedí, může být často až šokujícím způsobem velká," přiblížil. Dokud ale dům neprodají, nic si za peníze nekoupí, a navíc musí financovat třeba jeho vytápění.

Dalším problémem statistiky o bohatství Čechů je to, že reálná hodnota peněz za poslední roky kvůli inflaci klesla. "Za ty uplynulé tři až čtyři roky, tady všechno zdražilo o nějakých 35 %. Takže, aby hodnota vašeho majetku zůstala aspoň stejná, tak by musel narůst o 35 %, abyste si za něj, zjednodušeně řečeno, mohl koupit stejně rajčat a okurek a chleba," vysvětlil.

[chooze:article;value:565591]

​"Třetí problém s touto statistikou je ten, že se z velké většiny asi bude týkat spíš těch majetnějších," doplnil Hradil. Ti totiž benefitují ze zrušení superhrubé mzdy, zatímco nízkopříjmové domácnosti tuto změnu nepocítily, protože daň z příjmu neplatí díky daňovým slevám. Bohatší lidé tak byli v posledních letech schopni své úspory zvyšovat.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.