Více než 70 korun – tolik už platí například lidé v Praze za sklenici zlatavého moku. Podle hospodských se vyšší ceny podepisují i na návštěvnosti. Lidé chodí zkrátka do hospod méně a vypijí v nich také méně piv. "Dneska si lidé chtějí spíše odpočinout, popovídat. Není to o množství vypitého piva, ale i o tom sociálním aspektu a k tomu slouží právě to, že si dají jedno, dvě nebo tři piva. Není potřeba, aby jich vypili pět a více," tvrdí výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Tomáš Slunečko.

"Je to produkt dokonalé konkurence, prostě lidé s tím, jak vzroste cena, tak o to ta spotřeba klesá. Viděli jsme to například v červnu, kdy prodeje piva relativně dramaticky klesly," říká podnikatel v gastronomii Luboš Kastner.

Restauratéři ani ekonomové neočekávají, že by ceny nejoblíbenějšího českého nápoje v hospodách v blízké době dál výrazně rostly. Téměř s jistotou se ale nedočkáme ani zlevňování.

[chooze:article;value:567454]

​"Zdražovat pivo se bude nepochybně neustále, nicméně očekávejme, že to bude výrazně nižším tempem," poznamenal ekonom z České zemědělské univerzity Tomáš Maier. "Já si myslím, že neexistuje prostor rozhodně pro to, aby pivo zlevňovalo, myslím si, že bude zdražovat v souladu s inflací, prostě náklady gastronomům rostou," připojil Kastner.

Za zdražováním u velkých pivovarů stojí především vyšší náklady za energie nebo lidskou práci, ceny primárních surovin podle ekonomů nemají na konečnou cenu téměř žádný vliv. "Chmel a ječmen, tedy dvě základní suroviny na výrobu piva, se na půllitru nákladově podílejí 70 haléři, možná nějakou takovou hodnotou, je to méně než jedna koruna," uvedl Maier.

Pivo zdražuje nejen točené, ale i lahvové. Jeho ceny jsou však stále o dost přívětivější a rostou pomaleji. Paradoxem je, že za hranicemi se dá koupit tradiční české pivo často levněji než u nás. I bez akce se dá lahvové pivo plzeň koupit v Německu za 28 korun.

[chooze:article;value:569263]

​V českém supermarketu stojí teď půllitr nejznámějšího českého piva v akci 25,90 koruny. Bez akce by ale vyšlo o čtyři koruny dráž, než je tomu u našich západních sousedů. Rozdíl je podle ekonomů v tom, že česká značka v Německu nemá takový dosah jako v tuzemsku. "V Německu společnost prakticky nemá žádný podíl, je prostě marginální, obrovská je u nás. Tam je značka Pilsner Urquell jedna z mnoha, která ničím nevyčnívá, není tam žádným způsobem marketingově podporovaná," upřesnil Maier.

Před několika měsíci tak Němci mohli českou dvanáctku koupit ve slevové akci dokonce v přepočtu za zhruba 16 korun.

Nové trendy

Česká pivní kultura se za poslední desítky let změnila k nepoznání. Vedle několika velkých pivovarů najednou vyrostly stovky malých. Do piva se lijí limonády, mixuje ovoce nebo bylinky a Češi si také raději vypijí oblíbený mok někde v soukromí, než aby šli na jedno do hospody. Pryč jsou doby, kdy měl zákazník na výběr jen mezi desítkou a dvanáctkou. Pivní trh narostl do rozměrů, o kterých se chmelařským fajnšmekrům nikdy ani nesnilo. 

Třeba v Brně se ještě nenašel člověk, který by dokázal ochutnat ze všech lahví, které místní pivotéka nabízí. Je jich několik set a průběžně se mění podle nálad spotřebitelů. Češi rádi kopírují světové trendy – právě končí obrovský boom Radlerů a sladká piva smíchaná s limonádou střídají takzvané kyseláče.

V posledních letech v Česku vyrostly stovky malých pivovarů, které mohou na rozdíl od velkých značek experimentovat s chutěmi i výrobními postupy. Pivovarníci ale věří, že Češi se vždy rádi vrátí od experimentů k tradici.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.