Rusko se už přes dva roky snaží rozšířit své území na úkor sousední Ukrajiny. Otevřená válka, kterou kvůli pětici ukrajinských oblastí, na které si dělá nárok, ale není jedinou válkou, kterou Rusko vede. O moc bojuje také na místě, kterého si západní svět příliš nevšímá.

Tím místem jsou státy v západní Africe. Rusko v nich sice oficiálně jednotky nemá, operují tam však příslušníci žoldnéřské Wagnerovy skupiny. Zhruba 50 příslušníků žoldnéřské organizace například tento týden zlikvidovala společná akce džihádistů spojených s Al-Káidou a separatisty z tuaregských kmenů. K přepadení žoldáckého konvoje došlo v severním Mali.

[chooze:article;value:528034]

​Hlavním protivníkem Ruska v Africe ale nejsou džihádisté ani Tuaregové, i když se s nimi wagnerovci často střetávají. Největším rivalem je poněkud překvapivě Francie. Obě mocnosti totiž soupeří o vliv v bývalých francouzských koloniích.

Francouzské kolonie v Africe

Francie oficiálně ovládala téměř celou západní polovinu afrického kontinentu až do období dekolonizace v 60. letech minulého století. Na rozdíl od dalších evropských mocností se ale z Afriky zcela nestáhla. Ve svých bývalých koloniích si udržela velmi silné ekonomické, diplomatické a vojenské vazby, jak uvádí portál Oakland Post.

Tyto vazby si Francie často vynutila velmi drsnými prostředky. Jedním z nich bylo zavedení afrického franku jako oficiální měny bývalých kolonií. Africký frank byl přímo navázaný na francouzský frank a později na euro, čímž si Francie zajistila částečnou ekonomickou závislost.

Jednou ze zemí, která africký frank po svém osamostatnění odmítla, byla Guinea. Francie zareagovala dvouměsíčním procesem, při kterém likvidovala vše, co v rámci kolonizace vybudovala. Tehdejší tisk informoval například o tom, jak Francouzi vymontovávali žárovky a pálili léky, aby je nemuseli nechávat Guinejcům.

Francie má také v řadě svých bývalých kolonií vojenské základny, na nichž hostují i vojáky NATO. Například v Mali se osvědčili i čeští vojáci, než Francie tuto zemi opustila. Hlavním cílem těchto základen je vycvičení tamních vojáků pro boj s teroristy a separatisty, ale také k podpoře stability tamních vlád. V současnosti má Francie základny v Čadu, Gabonu, Džibutsku, Pobřeží Slonoviny a Senegalu. Z Nigeru, Burkiny Faso a Mali francouzští vojáci před pár lety odešli, připomíná portál BBC News.

[chooze:article;value:563487]

​Boj o moc

Jenže vliv Francie v Africe postupně slábne. Svůj podíl na tom má nový hráč v Africe, kterým je právě Rusko. To do oblasti vysílá již zmíněné wagnerovce, kteří v bývalých francouzských koloniích operují od roku 2014 a svoje pozice tam od té doby posilují.

Rusko a s ním spříznění wagnerovci se zapojují do vojenských povstání a pučů v nestabilních afrických státech. Využívají silných anti-francouzských nástrojů, aby sesadili vlády spřízněné s Francií. To se stalo například v Mali, kde podle organizace Human Rights Foundation Rusko od roku 2017 ovlivňovalo veřejné mínění pomocí dezinformačních kampaní a po převratu v roce 2020, kdy byl sesazen profrancouzský prezident Ibrahim Keïta, jako první poslalo svého diplomata k zástupcům vojenské junty, která v zemi převzala vládu. Několik pučistů také Rusko vycvičilo na svém území.

Francouzskou pozici v Africe oslabil také loňský puč v Gabonu, do kterého se Francie nezapojila, i když má v zemi několik stovek vojáků. I tento puč skončil sesazením prezidenta, se kterým měla Francie dobré vztahy, uvedla agentura AP.

[chooze:article;value:472662]

​Pomocí dezinformačních kampaní Rusko narušilo francouzské vztahy také s Gabonem a Středoafrickou republikou. Francie pod vedením Emmanuela Macrona, který nechce pokračovat v koloniální politice, také snižuje počet svých vojáků na základnách, píše portál France24. A volné místo si zabírá pro sebe Rusko.

Aktivity wagnerovců

Rusko chce v Africe založit oficiální vojenské základny. O nich se hovoří například ve Středoafrické republice, ale i v dalších zemích Sahelu. Skutečnou armádu už ale v Africe má v podobě Wagnerovy skupiny, připomíná think tank Jamestown Foundation.

Wagnerovci mají v Africe jeden hlavní cíl. Jde jim o přírodní bohatství, které těží v nelegálních dolech, kde využívají i novodobých otroků. Získávají tak materiály jako zlato, diamanty nebo ropu. Ve státech, kde pučisté vyhnali francouzské vojáky, jako je Burkina Faso, Niger a Mali, podporují tamní junty i vojensky a pomáhají jim s potlačováním povstalců. Zdroji, které takto v Africe získají, Rusko financuje svou hlavní válku, kterou je invaze na Ukrajinu.

Súdánští pučisté v dubnu bombardovali hlavní město Chartúm. Rusko tehdy vyzvalo k zastavení palby (4/2024):

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.