V posledních letech strmě stoupají počty dětí, které mají individuální výuku. Ukazují to statistiky ministerstva školství (MŠMT). Zatímco před deseti lety jich bylo jen něco málo přes 800, za uplynulý školní rok už bezmála sedm tisíc. V poměru vůči celkovému počtu žáků to představuje sedminásobný nárůst.

"Současná legislativní úprava umožňuje individuální vzdělávání na prvním i druhém stupni základní školy," řekla pro TN.cz mluvčí MŠMT Tereza Fojtová. Ten, kdo dítě učí by na prvním stupni měl mít alespoň maturitu a u druhého stupně vysokou školu. Nemusí ale nutně jít o jeho rodiče.

​Zároveň ale dítě musí být zapsané v tzv. kmenové škole, kam musí jednou za půl roku docházet na přezkoušení. "Na domácí vzdělávání není nárok. Podle školského zákona o individuální výuce rozhoduje ředitel školy," uvedla Fojtová. Navíc pro něj musí být závažný důvod.

Někteří učí doma samovolně

"Objevují se rodiče, je jich po covidu více, kteří, ačkoliv si nepožádají o individuální vzdělávání, mají tendenci nechávat doma svoje děti při prvním náznaku nějakého nechtění a podobně," řekl pro TN.cz ředitel brněnské ZŠ Gajdošova Rostislav Novotný. Odehrávat se to podle něj má hlavně na prvním stupni a souvisí to podle něj i s alternativou Montessori, kterou ve škole nabízí.

[chooze:article;value:564237]

​"Do covidu jsme takové případy neměli, po covidu se nám v každém novém ročníku objeví alespoň jeden takový případ, kdy máme opravdu velký problém s docházkou do školy," popsal. Rodiče podle něj absenci maskují různými důvody. "Výsledek je, že se nakonec domnívá, že dítě do školy chodit nemusí a všechno zvládne doma," dodal.

Že se školy potýkají s dětmi, které nechodí poctivě na vyučování, dokazují i data České školní inspekce (ČŠI). V předloňském školním roce záškoláctví řešili na polovině z nich. "Průměrná absence žáků byla ve školním roce 2021/2022 vysoká a činila 126 hodin na žáka, což pro ilustraci představuje v případě žáků prvního stupně pět až šest týdnů. Z celkového počtu absencí činila neomluvená absence v průměru jednu hodinu na žáka," napsala ČŠI ve výroční zprávě.

Co rodič omluví, to rodič omluví

Jinde ale narůstající trend nepozorují. Třeba podle Libuše Daňhelkové ze ZŠ Kořenského v Praze naopak v posledních letech absencí díky zaujetí některých opatření ubývá a méně je i dětí, které na konci roku nejsou právě kvůli nim klasifikovány. Větší problémy se špatnou docházkou pak nepozorují ani v dalších oslovených školách.

Pokud rodiče děti do školy neposílají, existuje řada nástrojů, které mohou situaci řešit. "Při neomluvené absenci do deseti hodin u žáka prvního stupně a do 12 hodin u žáka druhého stupně a střední školy za dané čtvrtletí školního roku škola kontaktuje zákonného zástupce a věc řeší s ním," píše se v metodice MŠMT k záškoláctví.

[chooze:article;value:562523]

​Pokud je neomluvených hodin víc, může ředitel svolat výchovnou komisi, která problém řeší. Když se pak nepodaří ho vyřešit na půdě školy, předává se Orgánům sociálně-právní ochrany dětí, tzv. OSPODům, a v těch nejzávažnějších případech i policii nebo státnímu zastupitelství.

"Je to na rodičích. Co rodič omluví, to rodič omluví," popsala ale Daňhelková reálné možnosti škol. "Pokud je důvod nepřítomnosti žáka nevěrohodný, může se třídní učitel nebo ředitel školy obrátit na zákonného zástupce a požádat o vysvětlení, případně sdělit, že příště bude vyžadovat potvrzení od lékaře. Vyžadovat omluvení absence lékařem zpětně však není možné," uvádí zmíněná metodika.

Ministerstvo školství zvažuje ukončení známkování. Dětem to má pomoci (6/2024):

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.