Předčasné volby do francouzského parlamentu přinesly napínavý politický boj. Stály v něm proti sobě především tři velká uskupení: krajně pravicové Národní shromáždění, kterému průzkumy prorokovaly vítězství, levicová koalice Nová lidová fronta a středové strany podporující současného prezidenta Emmanuela Macrona.

Výsledky voleb byly pro řadu politologů překvapením. Nová lidová fronta ve volbách zvítězila a vybojovala 188 křesel. Druhá skončila Macronova koalice se 161 křesly a Národní shromáždění získalo 142. Ani jedna ze stran však nemá absolutní většinu, kterou představuje hranice 289 křesel.

[chooze:article;value:563694]

​To by mohlo pro Francii představovat velký problém. "Ve Francii neexistuje politická kultura, která umožňuje vznik povolebních koalicí a kompromisů, jako například v Německu či Itálii," řekl pro portál Guardian profesor mezinárodního práva Armin Steinbach.

Francie má podle Steinbacha několik možností. První z nich je menšinová vláda levice, čímž by došlo k situaci, kdy prezident a premiér pochází z odlišných stran. Steinbach také doporučuje, aby Nová lidová fronta vybrala jako premiéra umírněnějšího kandidáta, jako je například bývalý prezident François Hollande.

Druhou možností je, že prezident Emmanuel Macron navzdory konvencím složí svou vlastní koalici, v níž by mohl uvítat středopravé Republikány, kteří skončili čtvrtí se 48 křesly. To by ale stále stačilo pouze na menšinovou vládu, která by navíc byla nepopulární kvůli jasné prohře Macrona a jeho podporovatelů u volebních uren, kde ztratila 76 parlamentních křesel.

Existuje ještě třetí možnost, jak píše portál Le Monde. Francie se totiž může ještě vydat cestou úřednické vlády, kdy ministerské posty obsadí politicky neangažovaní odborníci, jejichž rozhodnutí bude schvalovat parlament. V tom případě by ale šlo pouze o krátkodobé řešení do dalších voleb, které se mohou konat nejdříve příští léto.

Poloprezidentský systém

Skutečnost, že Francie nyní může mít za prezidenta a premiéra politické rivaly, navíc může znamenat další nestabilitu. Francie má totiž odlišný politický systém zvaný poloprezidentská republika, což je systém na pomezí prezidentské republiky, jakou jsou například USA, a parlamentní republiky, kterou má Česká republika.

[chooze:article;value:562857]

​Zatímco v parlamentním zřízení má největší moc premiér a prezident je spíše reprezentativní funkce a v prezidentské republice premiéři vůbec neexistují, poloprezidentská republika dává oběma těmto funkcím velké pravomoci. To může znamenat, že se premiér a prezident navzájem kontrolují, ve vyhrocených případech však mohou jejich spory vládu omezovat v práci.

V poloprezidentském systému nepotřebuje prezident premiérovu kontrasignaci k tomu, aby vydával nařízení, parlament jej nemůže odvolat a naopak prezident má pravomoc parlament rozpustit. Právě tuto pravomoc Macron minulý měsíc využil. Podobný systém má také například Rusko, Rumunsko nebo Portugalsko a v minulosti jej využívalo také Turecko či Ukrajina.

Nestabilní vítězná koalice

Francie má po volbách ještě jeden problém, kterým je samotná vítězná koalice Nová lidová fronta. Tu tvoří uskupení levicových stran od umírněných socialistů až po krajně levicovou stranu Nesehnutá Francie. Právě tyto dvě strany, které mezi sebou mají názorové rozdíly, obdržely v koalici největší počet hlasů. Členy koalice je také francouzská Strana zelených a komunisté.

Koalice se snaží pochyby o nejednotnosti levicové aliance rozehnat. "Nesmíme vypadat, že nejsme schopni vlády. Musíme být schopní prezentovat kandidáty na premiéra i ministry a to ještě tento týden," prohlásil podle portálu Le Figaro předseda socialistů Olivier Faure.

Z nestability vítězné levicové koalice by mohl opět těžit prezident Macron. Podle agentury AP se totiž prezident nechal slyšet, že zatímco se stranou Nesehnutá Francie jednat nehodlá, s umírněnější stranou, jako jsou například socialisté či Zelení, by byl ochoten vládu sestavit. I takto vzniklá vláda by však byla velmi křehká, jak kvůli rozdílným politickým názorům, tak kvůli francouzské tradici, která odmítá vznik koalicí.

Obrat ve Francii: Volby vyhrála levicová koalice, Le Penová skončila třetí:

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.