Zatím v Praze nehrozí velké usychání stromů, jako jsme byli zvyklí v letech 2015 až 2018. Ty nově vysazené však potřebují přístup k dešťové vodě, připomíná specialista adaptace na klimatickou změnu pražského magistrátu Jan Richtr.

Například zavlažování trávníků je ale nákladné. Hlavní město s ním počítá spíše na velkých náměstích a dalších frekventovaných místech. Jinde si budeme muset stále častěji v létě zvykat na sluncem spálený pažit.

[chooze:article;value:547502]

​"Městské trávníky, především ty parkové, intenzivně využívané, bez umělé závlahy stále zelené ve městě neudržíme. S tím se musíme do budoucna smířit. Pokud chceme zelený pažit udržet i přes horké léto, musíme investovat do závlahy," upozorňuje pro TN.cz Richtr.

Co by měla dělat nebo už dělá Praha pro adaptaci na klimatickou změnu?

Díky adaptační strategii z roku 2017 podpořilo město už zhruba 260 projektů městských částí částkou 550 milionů korun. Jde především o projekty, které zvyšují kvalitu života v metropoli, například o výsadbu stromů do městských ulic, komplexní obnovu parků, revitalizaci vnitrobloků, čištění studní i výsadbu další zeleně, jež umí zachytávat dešťovou vodu.

Bude to stačit?

Pro dobrou adaptaci Prahy na klimatickou změnu potřebujeme realizovat především projekty, které zlepšují mikroklimatické podmínky ve městě, snižují dopady horka a sucha na naše obyvatele a městskou krajinu a zvyšují naši odolnost vůči extrémním klimatických jevům, které budou, kvůli nárůstu koncentrace skleníkových plynů, v budoucnu stále častější. 

[chooze:article;value:553521]

​Počítáte s tím, že letos v létě některé dřeviny v metropoli uschnou?

Letošní jaro bylo na srážky poměrně bohaté a experti hlásí dostatek vláhy v horních vrstvách půdy poprvé za posledních deset let. Nepředpokládáme, že letos budou stromy v pražských ulicích ve velkém usychat, jako tomu bylo v letech 2015 až 2018. Musíme se ale systematicky připravovat na roky, kdy bude srážek opět nedostatek.

Jak by měla tato příprava vypadat?

Spočívá především v sázení stromů, které více tolerují náročné městské mikroklima a jsou vysazeny vhodnými technologiemi, které jim vytvoří dobré podmínky k růstu a schopnosti ochlazovat své okolí.   

Jaké stromy a keře nejlépe chladí? Mělo by jimi město nahradit některé starší dřeviny?

Schopnost ochladit své okolí má každý strom nebo keř, ale jen pokud jeho kořeny mají přístup k vodě a vzduchu. To je v utužených městských půdách a navážkách pod chodníky často problém. Stromy zde nemají přístup k dostatku vody a dusí se nedostatkem kyslíku. Pokud budeme schopni zlepšit podmínky pro kořeny stromů například strukturálním substrátem, budou nám svoji ochlazovací službu poskytovat zcela přirozeně a zdarma. Strukturální substrát je hrubé kamenivo smíchané s kompostem a biouhlem.

[chooze:article;value:560267]

​Už se takové opatření někde povedlo uskutečnit?

První takové projekty výsadeb stromů nebo zlepšení podmínek pro stromy stávající můžeme vidět například na Smetanově nábřeží, v Čelakovského sadech u Národního muzea nebo nově na Ovocném trhu či na Strossmayerově náměstí, kde do strukturálních substrátů vysadila nové stromy Technická správa komunikací. 

Bude časem nutné městskou zeleň zavlažovat?

V případě nových výsadeb stromů ve městě podporujeme takové projekty, které umí přivádět ke stromům dešťovou vodu z chodníků nebo vozovky zcela pasivně. V kombinaci s výše zmíněnými strukturálními substráty pak můžeme dešťovou vodu na chvíli zadržet u kořenů stromů. Důležitý je též systém regulačních šachet a přepadů.

K čemu slouží přepady?

Ty přebytek vody z těchto kořenových prostor bezpečně odvedou dále do klasické dešťové kanalizace, a nezatopí se tak ulice. Takové řešení se nachází u nových stromů třeba na Smetanově nábřeží nebo na Ovocném trhu. Vše je umístěno pod povrchem. V dlažbě můžete vidět jen nátokové kanálky nebo kanalizační víko. Tohle adaptační řešení se tak hezky schová i v památkově chráněných zónách a kolemjdoucí si ho ani nevšimnou.

Další možností zavlažování zeleně v ulicích jsou dešťové záhony. Ty fungují na podobném principu, kdy ke stromu v ulici dáme ještě záhon kvetoucích trvalek, který dokáže zasáknout dešťovou vodu svedenou z ulice. Tento postup jsme zvolili například v ulicích U Pergamenky na Ortenově náměstí na Praze 7.   

[chooze:article;value:555393]

​Máme do budoucna zapomenout například na zelené trávníky? Jak to s nimi bude? Máte alternativu?

Městské trávníky, především ty parkové, intenzivně využívané, bez umělé závlahy stále zelené ve městě neudržíme. S tím se musíme do budoucna smířit. Pokud chceme zelený pažit udržet i přes horké léto, musíme investovat do závlahy. To je vhodné jen u těch trávníků, které jsou významné, například na velkých náměstích s velkým pohybem lidí.

Příklad takto zavlažovaných trávníků bude třeba na náměstí Jiřího z Poděbrad po jeho rekonstrukci. Půjde sice o aktivní závlahu, využívat se ale bude dešťová voda z podzemních nádrží. Tam, kde není sešlap trávy tak častý a nevadí nám, že přes léto tráva zežloutne, stačí jen dobrá údržba a nižší počet sečí.

Doporučil byste plošné zavedení zelených střech? Jak nákladné a technicky náročné to je?

Plošnou povinnost realizovat zelené střechy v Praze nyní nemáme. Jejich instalaci na městských budovách ale podporujeme. Mohou ochlazovat samotnou budovu i své okolí, poskytovat energii, podporovat biodiverzitu a sloužit i k odpočinku a rekreaci lidem. Ve velkém městě, jako je Praha, kde je nedostatek prostoru, je to ideální adaptační řešení pro nové budovy, ale i rekonstrukce těch stávajících s plochou střechou.

Klimatologové bijí na poplach. Za požáry může i klimatická změna, budou častější (7/2023):

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.