Ze současné evropské sedmadvacítky až šestatřicítka, a to nejpozději do konce desetiletí. Taková je vize současných špiček Evropské unie. "Myslím si, že musíme být připraveni, na obou stranách, k rozšíření do roku 2030. Pro kandidátské země to znamená provést nezbytné reformy a vyřešit všechny spory. Pro Unii to znamená reformu našich programů, rozpočtů a rozhodování," uvedl předseda Evropské rady Charles Michel.

Podle expertů je ale tak rychlé rozšíření spíše utopie. Kromě zemí západního Balkánu nebo Turecka totiž čeká na své místo v řadách Unie také Ukrajina. A kolem té prý v současné době panuje příliš mnoho otazníků.

"Podle mě je to teď víc slogan než realita. Podle mě Ukrajina, Gruzie, to je úkol na mnoho let. Takže já si spíš myslím, že se otevřou kapitoly, že se bude jednat. Ale reálně rozšíření teď nevidím," řekl bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL).

[chooze:article;value:557638]

Téma podle některých půjde po volbách stranou úplně. Zatímco v tom současném volebním období ho měly evropské instituce jako jednu ze svých priorit, v tom dalším by mohlo ustoupit aktuálním krizovým situacím – například otázce bezpečnosti a obrany.

"Tam jde spíše o to, jak bude mít nová Evropská komise nastavené priority. Ty budou vyplývat z přijetí strategické agendy, kterou mají evropští lídři odsouhlasit na konci června," sdělila Jana Juzová, seniorní výzkumná pracovnice institutu EUROPEUM.

Evropská unie se od svého vzniku rozšiřovala sedmkrát. Nejvíce států se připojilo v roce 2004, kdy se členem stala i Česká republika. Naposledy se v roce 2013 připojilo Chorvatsko. Naopak v roce 2020 ji opustili Britové.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.