Jansa se už víc než dvě desítky let věnuje léčbě poměrně vzácného onemocnění. "V populaci má plicní hypertenzi asi jedno procento lidí. U starších pacientů je to procento nepochybně vyšší," řekl. "Je to stav, kdy v plicních cévách naroste krevní tlak nad normální hodnoty," vysvětlil.

Příznaky má shodné třeba s astmatem. "Základní obtíží, se kterou pacienti přijdou, je nedostatek dechu čili dušnost," popsal. "Dušnost je projevem, který provází velmi mnoho chorob. Od těch zcela běžných po ty vzácnější," uvedl Jansa.

[chooze:article;value:552250]

​V léčbě vysokého tlaku v plicních cévách ale i díky němu došlo k značnému pokroku. Stál totiž u prvního pracoviště zaměřeného na ni. Probíhá za pomocí léků, ale i chirurgicky. A operace někdy vyžadují i poměrně výjimečná opatření.

"Aby se zajistila bezkrevnost, tak se musí vypnout mimotělní oběh. Není zásobován mozek, a aby neutrpěl ujmu, tak se musí zchladit organismus," řekl lékař.  "Při chladu se zpomalí metabolismus a mozkové buňky neodumřou," doplnil. Tělesnou teplotu pacienta tak sníží až na 17 stupňů Celsia.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.