Trojice zatčených v Německu, dva muži a jedna žena, měla zjišťovat podrobnosti o citlivých zařízeních. Jeden ze dvou ze špionáže obviněných mužů ve Velké Británii měl být podle agentury Reuters rešeršistou konzervativní poslankyně Alicie Kearnsové. O den později pak vyšla najevo informace o zadržení asistenta Maximiliana Kraha z AfD.
Jak ubezpečil politolog z Masarykovy univerzity Vít Hloušek v rozhovoru pro TN Live, není ohrožena evropská politika a ani naše bezpečnost: "Přece jenom okruh toho, k čemu se dostane asistent evropského poslance, není zase tak veliký. Nicméně samozřejmě to je problém je. Je to problém z hlediska bezpečnosti Evropského parlamentu, ale je to samozřejmě problém i pro Alternativu pro Německo, protože oni kromě toho ještě čelí podezření, že na své kampaně a politiku používají peníze, které jim zprostředkovaně chodí z Ruské federace."
Jak Hloušek přiblížil, zadržený asistent europoslance má přístup například k agendě, kterou se zabývají europoslanci, dostávají informace o tom, co se projednává. "Je to prostě podobné tomu, k čemu se dostanou asistenti, kteří pracují pro české nebo německé poslance ve Spolkovém sněmu nebo třeba v Poslanecké sněmovně," řekl.
[chooze:article;value:551875]
Globální rivalita mezi Západem a Čínou
Jak upozornil výzkumný pracovník Katedry asijských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Richard Turcsányi, zadržení lidí podezřelých ze špionáže pro Čínu souvisí s tím, co česká i jiné zahraniční tajné služby uvádí, tedy že Čína v posledních letech výrazně zvýšila aktivitu, a to představuje problém.
"Nijak mě to nepřekvapuje. Vnímám to, že Čína má nějaké strategické cíle v protikladu se Západem a EU, hlavně co se týče NATO a USA, a tak nějak to zapadá do obrázku, že zde máme globální rivalitu mezi USA s jejich spojenci a Čínou," řekl Turcsányi.
Čína se podle něj snaží o získávání velkého spektra informací. "Jedná se o vojenské technologie a i utajované skutečnosti, způsob fungování europarlamentu a jiných státních institucí. Podobné věci se ale patrně snaží Západ získat i od Číny. Vrátili jsme se do určité situace, která může připomínat studenou válku," srovnal.
[chooze:article;value:551475]
Ekonomická závislost
Hlavní rozdíl mezi studenou válkou, jak ji známe v podání USA a Sovětského svazu, je ale podle Turcsányie v tom, ze oba bloky nejsou izolované, ale jsou na sobě ekonomicky závislé. "Je těžké říct, kdo na kom je více závislý. Třeba u solárních panelů Čína kontroluje 90 procent technologií, podobně u dalších. Za covidu jsme zjistili, že velkou část zdravotnických potřeb vyrábí Čína," připomněl Turcsányi.
Pak se ale objevuje otázka, o co se Čína svou špionáží a chováním na mezinárodní scéně snaží dosáhnout, pokud je se Západem svázaná vzájemnou závislostí. "Čína extrémně benefituje ze stability, z mezinárodního obchodu a investicí. Čína nechce zničit tento světový řád, ale chce ho nějak upravit, aby jí více vyhovoval," vysvětlil Turcsányi.
Smyslem čínského snažení tak je, aby světu nedominovaly Spojené státy a model západního pojetí demokracie. "Čína se nutně nesnaží přesvědčit státy ve světě, aby neměly demokratické zřízení a aby měly autoritářské vůdce, to ani není v čínském zájmu. Na druhou stranu je otevřená tomu, že sdílí svoje zkušenosti, například v Africe investuje do různých školení. Čína se snaží, aby západní demokratický model nebyl vnímaný jako jediný legitimní, snaží o to, aby i její model byl vnímaný jako legitimní. Často zdůrazňuje, že každý stát si má vybrat svůj vlastní model," objasnil Turcsányi.
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.