Věci nemusejí být takové, jak se zdá na první pohled. O potvrzení staré pravdy se tentokrát postarali irští archeologové. Ostrov Collanmore v zátoce Clew Bay na atlantickém pobřeží Irska není čistě přírodního původu. Má jít, jak informuje Irish Independent, o pozůstatky bývalé pevnosti z pozdní doby bronzové.
Archeolog Michael Gibbons řekl, že počáteční průzkumy naznačují, že ostrov Collanmore je v podstatě pevností z pozdní doby bronzové. Prvním náznakem jsou valy přehrazující přílivovou šiji, přes kterou je možné na ostrov vstoupit během odlivu suchou nohou.
"A soubor dvojitých hradeb je obložen velkými vápencovými bloky. Táhne se v délce 200 až 300 metrů a je s největší pravděpodobností datován do pozdní doby bronzové mezi lety 1100 až 900 před naším letopočtem," upřesňuje Gibbons.
[chooze:article;value:541687]
Podobná hradiště jsou i u nás
Archeolog Miroslav Novák z Muzea východních Čech v Hradci Králové gratuluje irským kolegům k zajímavému nálezu. "Hradiště po Evropě v té době vznikala ve velkém a máme jich celou řadu také u nás, výzkum je ale technicky velmi náročný," domnívá se Novák.
Popisované velké kamenné stavby ze zmiňovaného období podle něj nejsou ničím neobvyklým. "Hradiště v Hradci Králové na místě Starého Města mělo dokonce 1,5 kilometru dlouhý val a je asi o 200 let starší než to popisované na irském ostrově," upřesňuje pro TN.cz archeolog z Muzea východních Čech.
"Lidé v té době dokázali opracovávat kámen a pracovali velmi dobře také se dřevem. Některé kamenné stavby jsou v Evropě i o 2 000 let starší. I pravěcí lidé uměli přemísťovat velké bloky kamenů či zeminy," popisuje Novák.
[chooze:article;value:509556]
Bronzová globalizace
I když je popisovaný irský nález nesporným unikátem, také v naší krajině se daří nacházet neznámá hradiště. "Na Britských ostrovech jsou ale ty věci obvykle opožděné, protože novinky většinou směřovaly z Řecka a z území dnešní Itálie. Jinak ale ta kultura byla všude dost podobná. Podle rozšíření bronzových předmětů se v té době dokonce mluvilo o první globalizaci," podotýká archeolog a jedním dechem vysvětluje proč.
"Bronzové předměty ze stejného období vypadají velmi podobně, ať jsou z východu Slovenska nebo z jihu Francie. Kultura byla napříč Evropou dost jednotná. U nás se ale stavělo více ze dřeva, v Irsku použili častěji kámen, což je ale spíše otázkou nějaké lokální dostupnosti surovin," dodává Novák.
Archeologové odhalili sedm tisíc let starou studnu. Našli ji na Pardubicku (21/3/2024):
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.