Bez jmelí se neobejdou snad žádné Vánoce. Polibek pod jmelím má přinést lásku a plodnost. Jenže jmelí ze stromů, na kterých parazituje, může vysát život.

Při pohledu na stromořadí u Sviadnova na Frýdecko-Místecku je na první pohled jasné, že stromy jsou silně napadené jmelím. Některé už to nevydržely a uschly.

Jmelí napadá hlavně lípy, javory nebo topoly. Třeba v Ostravě stromolezci během tří let ošetřili přes 2 000 stromů. V opačném případě by většina z nich uschla.

[chooze:article;value:480876]

"To jmelí jako takové tomu stromu ubližuje, bere mu vodu, bere mu vitalitu a ten strom pomalu postupně odumírá," vysvětlil arborista Karel Stránský. Jmelí se podle odborníků šíří chaoticky. I v zamořených oblastech jsou stromy zcela odolné vůči jmelí.

Některé stromy jsou údajně díky genům odolnější než jiné stromy. "V lese jsou tisíce a tisíce stromů a je zvláštní, že právě tam to jmelí se nevyskytuje, tady se jedná o ořezávání veškeré městské zeleně," poznamenal ředitel Městských lesů Ostrava Marek Vašenda.

[chooze:article;value:548451]

Keříky jmelí se liší podle druhu stromu, na kterém rostou. Třeba jmelí rostoucí na topolu je velmi jedovaté. Prudce jedovatá jsou i samotná semena jmelí. Na stromy je nejčastěji roznášejí ptáci.

"Pták sedne strom, kde to jmelí je, a přenese ty kuličky jmelí na další strom," popsal Stránský. Šíření jmelí nahrává oteplování klimatu. Ve švýcarských Alpách jej lze najít v mnohem vyšší nadmořské výšce než v minulosti. Nově s ním bojují některé regiony Rumunska a Maďarska.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.