Přes 32 tisíc žáků vstupuje do života s trvalým rizikem nezaměstnanosti a minimálních příjmů. Nedokončí totiž střední školu. Upozornila na to nevládní organizace Junior Achievement, která zahájila projekt, který v regionech má dětem vysvětlovat výhody dalšího studia.

"Nejvíc je předčasnými odchody ze vzdělávání zasaženo učňovské školství, ale také odborné technické školy, tzv. průmyslovky, napříč republikou. Sedm procent mladých lidí, kteří nevyužili svůj potenciál, se může zdát oproti průměru EU (10,6 procenta) ještě dobrých, ale čísla v tuzemsku rostou a panují zde velké rozdíly mezi kraji," upozornil ředitel organizace Martin Smrž.

V Karlovarském a Ústeckém kraji nedokončí střední a vyšší odborné vzdělávání až 15 procent dětí. Nadprůměrně je takových žáků i v Libereckém, Královéhradeckém, Moravskoslezském a Olomouckém kraji. 

[chooze:article;value:546807]

"Většinou to bývá uprostřed studia, to znamená v případě tříletých učebních oborů v průběhu druhého ročníku, ve čtyřletých maturitních oborech nejčastěji ve druhém nebo třetím ročníku. V posledních ročnících se už žáci obvykle snaží studium dokončit. Důvodů k předčasným odchodům je celá řada, převažují osobní rodinné důvody v kombinaci s finančními problémy, ale i špatně zvolený obor. V okamžiku, kdy začnou žáci chodit ve větší míře na brigády a 'přičichnou' k penězům, často začnou zanedbávat školní docházku a to bývá počátek konce," vysvětlil ředitel Střední odborné školy Jarov v Praze Miloslav Janeček.

Žáky tedy zlákají výdělky, pak z toho ale mívají problémy. Celoživotně by si totiž podle organizace následně vydělali s vyučením o 30 procent více, s maturitou o 60. 

"Lidé se základním vzděláním si hledají pracovní uplatnění až třikrát hůř než lidé s výučním listem a od toho se odvíjejí také jejich celoživotní příjmy. Problém je, že po předčasném odchodu ze vzdělávání budou tito lidé celý život zastávat pouze nekvalifikované pracovní pozice nebo spadnou do takzvané 'šedé ekonomiky', kde bývá uplatnění jen nárazové a neexistují tu žádné jistoty. Dospívajícím často stačí pocit, že se uživí, ale za pár let po opuštění školy se málokdy někam posunou. Zatímco absolventi díky pracovním příležitostem rostou kariérně i v příjmech," popsal Smrž.

[chooze:article;value:545098]

Za každý předčasný odchod ze školy přijde stát každý rok o 13 milionů, které by lidé mohli platit na daních. "Na českém pracovním trhu je dokončené střední vzdělání často považováno za důležité kritérium během výběrového řízení. Mnoho zaměstnavatelů na něj klade vedle kvalifikace velký důraz. Bez středoškolského vzdělání pak bývá obtížnější konkurovat ostatním uchazečům. Nižší pravděpodobnost získání kvalifikované práce může vést k vyšší závislosti na sociálních dávkách, čímž se zvyšuje ekonomická zátěž pro státní systém. Naopak absolvent s maturitou má podle studií předpoklady za svůj aktivní pracovní život přivést do veřejné kasy 22 milionů korun," upozornila ředitelka personální agentury Advantage Consulting Marcela Hanušová.

Mimo jiné na předčasné odcházení ze školy upozorňují i sociologové z PAQ Research. Ti ukázali ve své mapě i na velké rozdíly mezi různými regiony. Zatímco například v Říčanech se to týká dvou procent žáků, v Jablunkově, Nýřanech či kraslici Jde o skoro třetinu.

​ Školy, které mohou inspirovat. Vynikají kvalitním vzděláním i prací s dětmi (3/2024):

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.