Ostrými slovy přestal francouzský prezident Emmanuel Macron šetřit 26. února, kdy poprvé na konferenci podporovatelů Ukrajiny hovořil o možnosti vyslání vojáků NATO na území Ruskem napadené země. Tehdy informoval mimo jiné britský list Guardian.

Nejprve začal mluvit o tom, že Paříž zvažuje vyslání svých ozbrojených sil na Ukrajinu. Později svá slova mírnil a hovořil o nebojových oddílech, které by například pomáhaly s odminováním.

[chooze:article;value:546690]

​Další silácká gesta Emmanuela Macrona přišla minulý týden ve čtvrtek, kdy v rozhovoru pro televizi TF1 varoval západní mocnosti před projevováním jakýchkoli známek slabosti vůči Rusku. A zopakoval svůj dřívější postoj, tedy že by vyslání západních jednotek na Ukrajinu nemělo být vyloučeno.

Kromě Francie ale patří k vlivným státům Evropské unie také Německo. I když si v minulosti obě země často i v mezinárodních otázkách notovaly, nyní se dostávají do ostrého rozporu.

Zděšený Scholz

"Toto je hranice, kterou já, jako kancléř nechci překročit,“ tvrdí předseda německé vlády Olaf Scholz o možnosti předat Ukrajině přesně naváděné střely Taurus. Jako jeden z důvodů zmiňuje, že by se pokročilá technologie ve službách Kyjeva neobešla bez odborné asistence německých vojáků. "Není proto divu, že je spolkový kancléř doslova Macronovými slovy zděšen," připomíná BBC.

Francouzský prezident proto zůstává se svými myšlenkami spíše osamocený, vyslání vojáků rezolutně odmítl například i český premiér Petr Fiala (ODS). S Macronovými názory naopak souzní hlavně Pobaltí s Polskem, tedy státy, se silným pocitem ohrožení ze strany Ruska. A také se množí otázky, co za Macronovými bojovnými vyjádřeními stojí.

[chooze:article;value:546918]

​Britské veřejnoprávní médium mezi několika možnostmi mimo zmiňuje i oprávněné obavy evropských zemí o bezpečnost v době, kdy se ze Spojených států ozývají stále hlasitěji slova o tom, že si Evropa musí v bezpečnostních otázkách poradit sama.

Po svém ale Macronova slova uchopila ruská propaganda tvrdící, že Macron už připravuje na Ukrajinu vyslat kontingent o síle 2 000 mužů, upozorňuje Dnevnik.

Tyto informace není možné potvrdit. "Stanou se prioritním a legitimním cílem útoků ruských ozbrojených sil," přesto upozorňuje šéf ruské zahraniční zpravodajské služby Sergej Naryškin citovaný agenturou TASS.

Slavnostní přivítání Emmanuela Macrona na Hradě. Podívejte se, jak probíhalo (5/3/2024):

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.