Šestnáctihodinová cesta do keňského města Kisumu byla jen začátkem. Odtamtud redaktorka Kateřina Herodesová zamířila do vesnice Unga, která leží na západě země u slavného Viktoriina jezera. Ačkoliv se Keňa v posledních letech stále častěji dostává do hledáčku cestovatelů, včetně těch českých, ti většinou míří na pobřeží Indického oceánu do luxusních rezortů. Zažít pravý africký venkov se jen tak někomu nepodaří. 

Pro redaktorku ale následující dva týdny nebyly dovolenou. Nepřijela tam totiž odpočívat, ale pomáhat. Do vesnice totiž jezdí už několik let spolu s dalšími dobrovolníky z neziskové organizace Rael, která tam pro místní děti staví školy a pomáhá s jejich vzděláváním. "Tahle škola je vážně dobrá. Učitelé učí dobře a líbí se mi i ve třídě," říká žákyně čtvrté třídy Tayla. 

[chooze:article;value:544152]

​Real zaměstnává i 40 členů místní komunity, třeba zahradníka, školníka i nočního hlídače. Nejpočetnější část ale pochopitelně tvoří učitelský sbor. "Zaprvé miluju děti, takže si to zkrátka užívám, to mě nejvíc motivuje. Navíc u nich vidím progres. Když přijdou poprvé, tak pláčou, ale po pár dnech se jim už nechce chodit domů," svěřila se učitelka Yvette. 

"Dalším cílem neziskovky je zlepšování stravy. Na jídelníčku jsou tak stále častěji i luštěniny, ovoce, vejce, a jednou týdně dokonce maso, které si tu jinak užívají jen ti nejbohatší," vysvětluje redaktorka. Sama si nejvíce oblíbila chapati, měkké placky z mouky, které se dají jíst prakticky se vším. 

Adopce dítěte a pomoc rodině

"Místní děti si jsou s těmi českými v mnohém podobné. Je ale těžké pochopit, že vzdělání tu není samozřejmostí. Řada dětí na něj nedosáhne vůbec. Proto je tu program na podporu sirotků a dětí z nejchudších rodin," prozradila redaktorka a dodala, že jednoho chlapečka si dokonce sama na dálku adoptovala. 

[chooze:article;value:544040]

​Jmenuje se Emstone Billy a je mu šest let. "Má dva sourozence a oba rodiče, jeho táta je ale fyzicky postižený a maminka má postižení mentální i fyzické. Drobnou prací na poli si tak vydělají v přepočtu zhruba 140 korun měsíce, což v Keni na obživu nestačí," objasňuje Kateřina Herodesová. Rodině proto vozí oblečení, hračky a také sladkosti. 

Do budoucna Rael ve vesnici čeká ještě spousta práce, plány jsou totiž velké. "Naším hlavním úkolem bude stavba střední školy, na kterou jsme koupili pozemek a aktuálně tam probíhají renovace," říká spoluzakladatel organizace Jan Havlíček.

Na celou reportáž z Koření se můžete podívat ve videu na začátku článku. 

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.