[chooze:gallery;value:34771]

​Spolek Senzor vzduchu měřil v úterý kvalitu ovzduší po celém hlavním městě. "Zastavili se i u nás V Holešovičkách, aby změřili takzvané ultrajemné částice a oxidy dusíku. Obě látky produkují projíždějící auta. A jak jsme dopadli? Brutálně špatně. Jako vždy," uvádí Jiří Sekera ve facebookové skupině Libeňáci a Karliňáci sobě.

"Tento rok provádíme ve spolupráci s organizací Deutsche Umwelthilfe celoroční měření koncentrace oxidu dusičitého (NO2) v Praze. K tomuto účelu využíváme pasivních samplerů umístěných na dopravních značkách v centrálních a dopravně zatížených oblastech Prahy," vysvětluje pro TN.cz Michael Lažan ze spolku Senzorvzduchu. 

Podobný projekt zastřešuje Deutsche Umwelthilfe současně v Praze, Bratislavě, Budapešti a Sofii. Měření potrvá po celý rok 2024 a jeho výsledky budou zveřejněny na počátku roku 2025.

[chooze:article;value:468518]

​"V úterý jsme pořádali Procházku po znečištění Prahou. Tato akce umožnila široké veřejnosti se přímo na ulicích seznámit se znečištěním způsobeným automobilovou dopravou," říká Lažan.

"Naše měření odhalila zvýšené hodnoty ultrajemných částic (UFP) na několika místech. Tyto částice jsou natolik malé, že mohou bez problémů pronikat do lidského těla. Mají velikost v nanometrech“ upřesňuje odborník ze spolku Senzor vzduchu.

Částice jsou menší než 0,1 µm nebo 100 nm v průměru a mohou být založeny na bázi uhlíku nebo kovu. "Například na Ječné ulici jsme zaznamenali až 176 000 částic na cm^3, na Mezibranské 313 000 částic na cm^3 a na V Holešovičkách 206 000 částic na cm^3," podotýká Lažan.

[chooze:article;value:536459]

​"Zajímavé je, že po deseti letech od měření Kåre Press-Kristensena z Dánské ekologické rady, které ukázalo vysoké hodnoty v roce 2014, se hodnoty těchto nebezpečných částic stále zvyšují," upozorňuje Lažan.

"Prospěšnost tohoto v zásadě orientačního měření je nutno vždy odvodit pouze z toho, jaké předává informace a k jakému účelu," vysvětluje pro TN.cz Bohumil Kotlík z Centra zdraví a životního prostředí Státního zdravotního ústavu (SZÚ).

Lažan připouští, že měření může být vnímáno jako orientační zejména kvůli krátkému časovému úseku, kdy probíhá. "Pokud by ale probíhala po delší dobu, naměříme zcela jistě podobné hodnoty. Nikdo jiný kromě nás taková měření neprovádí, a tak jsou naše měření zatím tím nejlepším vodítkem o skutečném stavu životního prostředí v našem hlavním městě," upřesňuje člen spolku Senzor vzduchu.

[chooze:article;value:537714]

​Kotlík však připomíná, že také jeho ústav kontrolu ovzduší v Praze provádí. "Hodnocení lze v tomto čase vydat jen do roku 2022 a tam trendy i vývoj znečištění ovzduší měly pozitivní směr, tedy dlouhodobý pokles," uvádí odborník ze SZÚ.

"Dlouhodobě přetrvávajícím problémem jsou v pražské aglomeraci především látky, jejichž emise do ovzduší jsou přímo svázány s dopravou a s procesy s ní spojenými. Jde o primární spalovací a ostatní emise: resuspenze, otěry, koroze. V okrajových částech města se může přidávat vliv lokálních topenišť," upozorňuje Kotlík.

Trendy všech základních a nejvýznamnějších škodlivin podle něj SZÚ sleduje a hodnotí od roku 1994, výstupy pravidelně předává do ročenky hlavního města Prahy a jsou dostupné i na webu ústavu.

"Jedinou možností, jak zlepšit kvalitu ovzduší, je omezení dopravy. Nabízí se zkušenosti ze zahraničí, kde například zavádějí nízkoemisní zóny, mýtný systém a posilují MHD," dodává Kotlík.

Vědci varují před pyrotechnikou. Do vzduchu vypouští toxický koktejl (12/2022):

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.