Zaškrtnout jméno favorizovaného kandidáta nebo strany, vložit volební lístek do obálky a pak už jen čekat na to, až jej na místo určení doručí pošta. Tak v řadě zemí vypadají volby.

Korespondenční hlasování zavedla alespoň v nějaké formě většina zemí Evropské unie. I když některé z nich, jako je třeba Finsko nebo Itálie, tuto možnost nabízejí pouze voličům žijícím v zahraničí. Řada politiků si pochvaluje výhody jako je snížení nákladů na školení úředníků nebo pronájem a také vyšší volební účast.

"Vede k tomu, že větší počet voličů je ochotno volit, protože je to pro ně pohodlnější, a to zejména u demokratických voličů. USA mají historicky spousty vojáků v zahraničí, kteří mohou volit pomocí absenční volby," popsal amerikanista Jakub Lepš.

[chooze:article;value:535518]

V amerických prezidentských volbách v roce 2020 volilo korespondenčně rekordních 65,5 milionu voličů. Některé státy v USA ovšem povolují opožděné doručení korespondenčních hlasů. To se pokusil napadnout poražený republikánský kandidát Donald Trump.

"Jedná se o podvod na americkou veřejnost. Tohle je ostuda pro naši zemi. Připravovali jsme se na vítězství v těchto volbách a upřímně řečeno, my jsme tyto volby vyhráli," prohlásil.

[chooze:article;value:532398]

"Platí, že tak jak se dříve nebo později po tom volebním úterý v listopadu 2020 ty výsledky dopočítaly, tak žádné napadení toho výsledku voleb neuspělo," vysvětlil Lepš.

Donald Trump označil korespondenční hlasy za základ volebních podvodů, které ho připravily o vítězství. Komplikace kvůli korespondenčnímu hlasování ale zažilo i sousední Rakousko. To muselo v roce 2016 po rozhodnutí ústavního soudu dokonce opakovat druhé kolo prezidentských voleb. Důvodem byly nesrovnalosti při sčítání.

Korespondenční hlasování v Evropské unii:

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.