[chooze:gallery;value:34193]

​Erupce sopek na Islandu vyvolávají od roku 2010 v Evropě opakovaně obavy. Může za to tehdejší výbuch vulkánu Eyjafjallajökull, kdy sopečný popel unášený vzdušnými proudy způsobil nad starým kontinentem rozsáhlé komplikace v letecké dopravě. Podle geofyzika a seismologa Aleše Špičáka z Akademie věd ale něco podobného u současné erupce u Grindavíku nehrozí.

"Každá ta sopečná oblast má jinou tektonickou stavbu, která pak ovlivňuje to, jakým způsobem bude erupce vypadat. V případě sopky Eyjafjallajökull šlo o takovou klasickou sopku, jak si ji lidé většinou představují, tedy vysoký kopec, na jehož vrcholu, v kráteru, se odehrává sopečná aktivita," vysvětlil.

"Navíc na vrcholu toho kopce je stálý ledovec. A v momentě, kdy se láva dostala do kontaktu s ledem, tak teplotní šok trhal tu lávu na velmi drobné úlomky, na prach, který pak vítr zanesl nad Evropu. Nastala pak paradoxní situace, kdy reykjavické letiště bylo otevřené, ale evropská letiště musela být kvůli tomu uzavřená," dodal.

[chooze:article;value:533703]

Erupce u Grindavíku je ale snad ve všech možných ohledech odlišná. "Erupce probíhá v ploché oblasti s nízkou nadmořskou výškou podél několik kilometrů dlouhé trhliny. Nešlo o žádný výbuch, ale je to výron lávy z té trhliny do stran. Není tam ani žádný kontakt se sněhem, ledem nebo třeba s jezerem, kde by mohl vzniknout teplotní šok způsobující vznik množství sopečného popela," popsal Špičák rozdíly.

Zdá se navíc, že erupce slábne. Pro islandskou televizi RUV to uvedl tamní vulkanolog Ármann Höskuldsson. Dodal také, že předpokládá další pokles aktivity erupce a její postupné uklidnění v horizontu asi 5 až 10 dnů.

Po týdnech napjatého očekávání vybuchla na Islandu sopka:

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.