"Zatímco před čtyřmi lety tady žilo 360 000 pacientů se srdečním selháním, v roce 2040 jich může být až 900 000. A to nepočítáme další nemoci spojené se srdcem a oběhem. Loni lékaři ošetřili pro některou z mnoha kardiologických diagnóz přibližně tři miliony lidí," upozornil na tiskové konferenci Aleš Linhart, přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Nemoci oběhové soustavy jsou dlouhodobě hlavní příčinou úmrtí v Česku. "Významná část úmrtí je přitom předčasná a lze jí předejít," prohlásil předseda České kardiologické společnosti Petr Ošťádal. Důležitá je proto prevence.
[chooze:article;value:529538]
Jednoduchou metodou je například prostá chůze. "Studie jasně prokázaly, že každému desátému předčasnému úmrtí lze předejít už 11 minutami rychlé chůze denně. Čím více kroků uděláme, tím více se snižuje nejen riziko výskytu kardiovaskulárních nemocí, ale také řady druhů rakoviny. Doporučujeme ujít minimálně 6 000 kroků denně, ale každý krok navíc se počítá. I když mají lidé problém s pohybem a 'ušlapat' 6 000 kroků je nad jejich síly, ať zkusí k tomu, co ujdou, přidat 20 až 30 procent navíc," doporučil Linhart.
Pomůže i očkování proti chřipce. "Nedávno vyšla přelomová mezinárodní studie provedená u 2 571 pacientů se srdečním infarktem v osmi zemích světa, na níž se také podílelo několik českých center. Ta jasně ukázala, že očkování proti chřipce snižuje riziko úmrtí o více než 40 procent. To je opravdu zásadní rozdíl," zdůraznil Ošťádal. "Proto apelujeme nejen na pacienty, aby se očkovali, ale také na lékaře, aby vysvětlovali lidem, kteří mají potíže se srdcem, že je toto očkování může ochránit," doplnil.
Jedním z preventivních opatření je i péče o své zuby. Může se v nich totiž lehce vytvořit zánět. Ten může vzniknout i jinde v těle a způsobit infarkt.
[chooze:article;value:528232]
"Tento zánět, způsobený například zvýšenou hladinou cukru, kouřením, vysokým cholesterolem, obezitou a tak podobně, se nijak neprojevuje, necítíme ho. Vede ale mimo jiné ke vzniku aterosklerózy, a ta zase například k infarktu a dalším srdečním chorobám. Méně typickým původcem chronického zánětu je neléčené zanícení dásní – parodontóza a zkažený chrup. Neošetřený zánět zvyšuje riziko infarktu myokardu. Péče o zuby je tak součástí prevence nemocí srdce a cév," vysvětlil předseda České asociace preventivní kardiologie Michal Vrablík.
V budoucnu mají přijít léky, které lidem pomohou snížit váhu nebo přestat kouřit. "Zrovna tyto dva faktory mají na vzniku srdečně-cévních potíží lví podíl. A pokud existují farmaka, která lidem pomohou bojovat s jejich závislostí ať už na jídle, nebo cigaretách, pojďme je využít," řekl předseda České asociace srdečního selhání Jan Krejčí.
Pomohlo by také včasné odhalení nemocného srdce. Zafungovat může test hladiny natriuretických peptidů v krevní plazmě. "S jeho pomocí lze detekovat i počáteční stadia srdečního selhání. Nemocný se tak může dostat k efektivní léčbě včas, což zlepšuje její výsledky. Test mohou navíc provést už praktičtí lékaři," sdělil Krejčí.
Fatální důsledky neléčené cukrovky: Hrozí slepota, amputace či infarkt (11/2023):
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.