Ministr Výborný tvrdí, že vláda ani nemá přímé nástroje, jak ceny potravin ovlivnit. Podle ekonomů je ale mohla ovlivnit hlavně právě vláda. Stále podle nich nějaké možnosti a páky, jak ceny potravin ovlivnit, má.

"My samozřejmě promítneme do cen tu nižší sazbu DPH. Když jsme se s vládou bavili na podzim, tak nikoho nenapadlo, že vláda se rozhodne výrazně zdražit ceny energií, že bude tak výrazně zvedat daně," řekl ekonom Prouza.

"Ten problém je v tom, jakým způsobem řetězce tvoří ceny. Já nejsem ten, co by to měl možnost jakkoliv ovlivnit. Já nejsem ministr cenotvorby," reagoval Výborný. Odborníci se shodují, že není jednoznačný viník. Vláda sice nemůže nastavovat ceny potravin, ale může regulovat faktory, které cenu ovlivňují.

[chooze:article;value:531634]

​Podle odborníků vláda stále může zlevnit ceny energií nebo může u potravin třeba dál snížit DPH či daní zatížit obchodní řetězce. "K inflaci bylo našlápnuto velmi silně a naše vlády s tím nic nedělaly. Ani tato vláda významně nebojovala s inflací," okomentoval ekonom Milan Bednář.

"Vláda má k dispozici nástroje regulatorní, dotační, kompenzační, ale také daňové. Vláda například může hýbat mnohem výrazněji s daní z přidané hodnoty, některé země šly prakticky na nulu. Vláda může více zdanit velké firmy, jako jsou třeba obchodní řetězce, aby pak mohla jejich nešetrné chování k zákazníkům lidem kompenzovat," vyjmenoval politolog Lukáš Jelínek.

"Vláda může nastavovat ten rámec cenové politiky, protože ona může dělat zákony, které třeba sníží DPH. Může nastavovat ceny energií, může zastropovat, kde se ty výsledné kroky v cenové politice promítnou," uvedl politolog Milan Školník.

[chooze:article;value:530632]

​"Za drahé potraviny si částečně můžeme sami, a to tím, že jsme v minulosti nepodporovali dostatečně velkou konkurenci. Tím, že jsme prosazovali naše lokální značky a potlačovali jsme zahraniční konkurenci, si částečně můžeme za to, že teď máme drahé potraviny," vysvětlil ekonom David Marek.

"V České republice máme slabou konkurenci u některých produktů, a protože ta konkurence chybí, tak si někteří obchodníci mohou dovolit napálit velmi vysoké ceny marže," okomentoval ekonom Štěpán Křeček.

[chooze:article;value:530527]

​Například ve Francii se vláda dohodla s předními řetězci supermarketů na tom, že budou nabízet "nejnižší možné ceny" u souboru vybraného zboží. Samy si mohly rozhodnout o tom, které zboží do souboru zařadí.

Máslo na hlavě mají i obchodníci. Podle ekonomů mají často vyšší marže, než je nutné. "Všechny ty aktéři sledují své zájmy. Samozřejmě, že když jde o peníze, všichni sledují své zájmy a snaží se maximalizovat svůj zisk," uzavřel Školník.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.