Lidské tělo má své limity. Samozřejmě že je to velmi individuální, záleží na genetice, životním stylu nebo zdravé stravě. Podle odborníků je ale člověk od 65. roku života považován za starého, mění se jeho duševní i fyzické zdraví.

"Po věku 65 let dochází k úbytku mozkové hmoty o 10 až 15 %. Je tam snížení reakční doby, myšlení je pomalejší, dochází k úbytku svalové hmoty.  Je tam také více nemocí pohybového aparátu, bolestí kloubů, zad, ischemická choroba srdeční...," vyjmenovává problémy lékař Lubomír Nečas.

Sociologové ale zase říkají, že pozdější odchod do důchodu není pro společnost žádnou katastrofou. Nicméně to prý vláda měla oznámit spíš jako prosbu než jen jako strohé nařízení.

[chooze:article;value:529594]

"Ta hranice není extrémní, v řadě zemí se chodí do důchodu mnohem později. Společnost si na to zvykne. To ale neznamená, že to nebude doprovázeno protesty," říká například sociolog Jan Herzmann.

Je jasné, že manuální, dělnické nebo jiné fyzicky náročně profese budou muset lidé změnit. To ale musí dělat i nyní. Rok nebo dva už nehrají roli. Je ale otázkou, jak moc dokáže tato skupina zvládnout přeškolení.

"Máme pořád extrémně nízkou nezaměstnanost. Ta potřeba tyto lidi zaměstnávat tady bude pořád vysoká a myslím si, že je pro ně prostor v sociálních službách," říká ekonom Jiří Nožička. 

Starobní důchod u nás byl schválen československou vládou před 99 lety. Už tehdy byl odchod do důchodu stanoven na 65 let. A zdá se to skoro neuvěřitelné, protože lidé narození v roce 1920 měli naději jen na 50 let života.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.