Křišťálová noc se stala symbolem otevřeného násilí proti židovskému obyvatelstvu ve Třetí říši a v Sudetech. "To násilí nebylo jenom někde na kraji, nebo jenom proti nějaké marginální skupině. Ale bylo zaměřeno opravdu proti všem. Synagogy, které hořely v tom listopadu 1938, to byly symboly emancipace německých Židů," řekl historik Michal Frankl.

Ze synagog na československém území uniklo vypálení jenom pár, a to například v Turnově nebo Děčíně. "V Karlových Varech, v Mariánských Lázních, v Liberci, v Opavě je nádherná synagoga. Všechno tohle bylo vypáleno a zničeno," posteskl si předseda Židovské obce v Praze František Bányai.

[chooze:article;value:523371]

Záminkou pro pogrom se stal atentát na německého diplomata. Toho na protest proti nacismu zastřelil 17letý židovský mladík. Odplata nacistů byla brutální. Zasáhla poslední místa, kde se Židé mohli cítit bezpečně. "A to bylo doma, v synagoze nebo modlitebně," uvedla historička Kateřina Čapková.

Křišťálová noc dostala název podle milionů střepů, které v ulicích zbyly z rozbitých výloh židovských obchodů. "Dneska si připomínáme hlavně pojem pogromu v souvislosti se 7. říjnem," dodala Čapková. To bylo před měsícem, kdy byl stát Izrael napaden teroristickým hnutím Hamás a tím odstartoval novou vlnu antisemitismu ve světě.

"Jediná věc, kterou můžeme udělat a kterou děláme, je mluvit zejména k mladým lidem a zkusit je přesvědčit, že my, Židé, jsme stejní jako ostatní lidé," má jasno Herbert Traube. Taková jsou slova Francouze a jednoho z posledních žijících přeživších Křišťálové noci, který se snaží, aby svět na hrůzu pogromu nezapomněl.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.