Najít si prostor pro čtení knihy vyžaduje soustředění a čas. A toho mají Češi málo. Ve volných chvílích jsou navíc stále víc zaujatí jinými činnostmi, zejména těmi mediálními. Vyplývá to z průzkumu Národní knihovny a Akademie věd.

"Ta roztěkanost, která plyne z digitálních textů nebo z toho internetového prostředí, je zcela zřejmá," upozornil knihovník Vít Richter. K tomu, aby se člověk do beletrie ponořil, je podle odborníků potřeba zhruba 15 minut. Tak dlouho s knížkou ale nevydrží zdaleka každý.

"I třeba v kinech vidíte, že někdo tahá telefon z kapsy a nevydrží se dívat hodinu na film. Nebo si čtete, zazvoní telefon a položíte knížku," vysvětlil zakladatel DatabázeKnih.cz Daniel Fiala.

[chooze:article;value:525687]

Průměrný počet přečtených knih za rok se dostal poprvé pod deset svazků ročně. A mění se také způsob, jakým knihy čteme. Někteří lidé pozvolna opouštějí dlouhé a hluboké čtení.

Obliba krátkých textů se často přisuzuje tomu, že lidé nejsou schopni vnímat celkový kontext sdělení. A mají tak často problém s porozuměním textu. "Zejména asi tím mohou být postiženy děti, myslím, že ta nejmladší generace. Protože ta je s těmi technologiemi spojená téměř od narození," poznamenal Richter.

Neschopnost udržet pozornost může člověka vést i ke snazšímu podlehnutí dezinformacím. "Kdo umí dobře číst s porozuměním a čte pravidelně, tak je daleko lépe schopen si vyhledávat věrohodné informace, a dokonce koukat na zprávy," popsal literární teoretik Jiří Trávníček.

[chooze:article;value:527303]

Lidé mají na výběr čím dál více možností, jak texty konzumovat. Ať už se jedná například o audioknihu, nebo podcast. Klasická tištěná kniha ale ještě stále neztratila svoji cenu. "Češi milují papír, milují tu vůni papíru, mají i ten obřad, že si jdou do obchodu pro tu knihu," prohlásil Fiala.

Ve srovnání s okolními evropskými státy si Česko vede solidně. Naopak výrazně zaostává za skandinávskými zeměmi, Velkou Británií či Nizozemskem.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.