Kardiologové dřív odhadovali, že s postupným vývojem medicíny budou na sálech končit s infarkty hlavně senioři. Trend je ale opačný. Mladé lidi, kterým selhalo srdce, mají chirurgové na sále stále častěji. "Dřív byl pro nás pacient pod 40 výjimečný případ. Dnes už tomu bohužel tak není," sdělil přednosta Kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Brno Petr Kala.
Lékaři se dnes běžně setkávají s pacienty, kterým selhalo srdce ve 30 letech a výjimečné nejsou ani případy infarktů u mladších. Eva zkolabovala v 17 letech. "Vůbec nic si nepamatuji. Už jsem se nevzbudila, až v nemocnici na ARU," vylíčila pacientka Eva Jelínková.
[chooze:article;value:507994]
Příčina infarktů u tak mladé populace není zcela jasná. Riziko zvyšuje stres nebo nezdravý životní styl. Nemocnice musejí na tento trend reagovat a pořizují nové sály se špičkovým vybavením. Často se jedná o obrovské investice. "Vybavení stálo 100 milionů korun," sdělil ředitel Fakultní nemocnice Brno Ivo Rovný.
Před 20 lety ležel na podobném stole i pan Michálek. Mladý sportovec tehdy zkolaboval po fotbale. "Přišel jsem z hřiště domů, bylo mi špatně. Žena mi zavolala záchranku," uvedl Petr Michálek.
Dnes už by operační sál nepoznal. Pacienti tam přirovnávají operaci srdce k návštěvě zubaře. Zákrok trvá jen několik minut při plném vědomí pacienta a na těle mu zůstane jen malá ranka na zápěstí, kterou se vstupuje do tepny.
Lékaři dnes při operaci nemusejí vstřikovat pacientům do žíly ani kontrastní látku. Srdce mohou pozorovat díky rentgenům s velmi nízkou dávkou ionizujícího záření. Přibývá i infarktů celkově. Za posledních 10 let stoupl počet pacientů, kterým selhalo srdce, o zhruba 30 tisíc. Tento trend bude podle lékařů navíc pokračovat.
[chooze:article;value:480879]
Zdatnost dětí
Český olympijský výbor zveřejnil data týkající se pohybové zdatnosti dětí, a ta potvrzují obrovský propad u věkových kategorií kolem 10 let. Příčinou je pandemie covidu-19, kdy školáci přestali sportovat. Ministerstvo školství proto teď rychle zavádí opatření, která by zvedla děti od telefonů a počítačů.
136 tisíc dětí z více než tisícovky škol, tak obrovskou skupinu pro porovnávání pohybové zdatnosti využil Český olympijský výbor. Děti každoročně soutěží v běhu, skoku nebo hodu, a komise počítá, kolik zvládnou sedů a lehů. Výsledky ukazují, že mezi dětmi se stále víc rozevírají nůžky. Někteří žáci zvládnou cvik jen pětkrát, jiní klidně stokrát.
Srovnání ukázalo, že nejhůř jsou na tom děti, které nastoupily na základní školu v době, kdy přišla pandemie. Život v izolaci a učení se přes počítač se na nich výrazně podepsaly. "Nemohly navštěvovat sportovní kluby, kroužky a tato kategorie se výrazně zhoršila," vysvětlil místopředseda Českého olympijského výboru Milan Hnilička.
Sami žáci dnes potvrzují, že tělocvik je jeden z předmětů, který prostě na dálku nefunguje. "Občas nám napsali, ať si uděláme 10 kliků, abychom se udrželi v kondici," vylíčila dívka.
[chooze:article;value:516665]
Nedostatek pohybu je jeden z hlavních důvodů, proč patří česká mládež mezi nejobéznější v Evropě. Statistiky ukazují, že nadváhu má více než pětina dětí do 15 let. Generace, která se nehýbe, začne dřív nebo později zatěžovat zdravotní systém. A ministerstvo školství proto rychle zavádí novinky. "Potřebujeme cílit na všechny děti i na ty, které k pohybu motivované nejsou," sdělil státní tajemník ministerstva školství Ondřej Andrys.
Ministerstvo bude motivovat rodiče, aby posílali děti do školy na kole, nebo pěšky. Žáci se začnou více hýbat o přestávkách i během výuky. "Máme potvrzeno ze zahraničí, že třeba zlomky se dají skvěle vyučovat pohybem," doplnil Andrys. Změní se i výuka tělocviku, který bude pro děti zábavnější a více motivující. Koncepce má být hotová už na podzim.
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.