[chooze:gallery;value:31369]
Od úmrtí britské královny Alžběty II. uplynul přesně rok a stejně tak je tomu rok od chvíle, kdy se vlády nad Velkou Británií chopil její syn Karel III. Nejdéle čekající dědic trůnu na světě se konečně stal králem. Nebylo to však pro něj snadné.
Hned v prvních dnech musel Karel splnit vysoká očekávání. Den po oznámení královniny smrti vystoupil před národem s proslovem, který adresoval především vzpomínkám na svou matku. "Po celý život byla Její Veličenstvo královna inspirací a příkladem pro mě i celou mou rodinu," řekl tehdy Karel.
Současně také Britům pohnutým hlasem slíbil stabilitu a věrnost. "Ať už žijete kdekoli ve Spojeném království nebo na jakémkoli území Commonwealthu, budu se vám snažit sloužit s loajalitou, úctou a láskou, jako jsem činil po celý svůj život," dodal král.
[chooze:article;value:521407]
Ne všichni však toto poselství přijali nadšeně. V prvních dnech své vlády se proti Karlovi začali ozývat protestující, kteří odmítají britskou monarchii. Podle nich jde o přežitek, který Británii každoročně zbytečně stojí miliony.
I když se Karel formálně stal králem v den královniny smrti, jeho oficiální korunovace a nástup na britský trůn se konala až v květnu 2023. Šlo o první korunovaci britského krále za 70 let a tomu odpovídala i očekávání a plány.
Korunovace se konala 6. května v Londýně. Obřadu ve Westminsterském opatství předcházelo procesí vedoucí z Buckinghamského paláce skrz Londýn. Trasa byla naplánována tak, aby se mohlo na procesí podívat co nejvíce lidí. I tak však byla kapacita zcela naplněna už v půl deváté ráno, dvě hodiny před odjezdem Karla a jeho manželky Camilly z Buckinghamského paláce.
Karla korunoval arcibiskup z Canterbury Justin Welby. Při obřadu mu na hlavu posadil korunu sv. Edwarda a prohlásil jej králem Velké Británie. V tu chvíli začaly znít kostelní zvony i dělostřelecké salvy na 13 místech po celém Spojeném království na oslavu nového krále.
[chooze:article;value:503338]
Oslavy korunovace trvaly několik dní. Británie mimořádně vyhlásila 8. květen za státní svátek, čímž lidem prodloužila víkend o den. Typickým symbolem oslav se staly pouliční večírky, které organizovali sami lidé.
Krále Karla i královnu Camillu však čekala ještě jedna korunovace, i když o poznání méně pompézní. 5. července zamířila královská rodina do Skotska, kde Karel přijal i skotskou korunu. Jednalo se však spíše o formalitu než oficiální korunovaci. Obřad podstoupila i Karlova matka Alžběta II., aby uznala roli, kterou Skotsko hrálo v britské historii a politice.
Vláda Karla III. byla v prvním roce relativně klidná. Podle pozorovatelů královské rodiny si Britové na nového krále zvykli překvapivě rychle. "Je zarážející, jak málo zvratů se odehrálo," řekla podle portálu BBC odbornice na královskou rodinu Pauline Maclaranová.
Karlovu vládu hodnotí experti jako velmi pozvolnou a konzervativní. Neudělal žádné velké kroky k reformě monarchie, na rozdíl od své matky, za jejíž vlády se královská rodina výrazně proměnila. "Královna byla známá pro zásadní změny. Karel v 90. letech hodně mluvil o tom, jak chce být ještě radikálnější a slyšitelnější. Myslím, že poznal, že to není jeho úloha," řekla podle AP spisovatelka zaměřená na monarchii Sally Bedell Smithová.
[chooze:article;value:503481]
Karel se v prvním roce své vlády soustředil spíše na budování a udržování vztahů mezi korunou a jejími poddanými. Snažil se také ujistit národ, že je na roli krále připravený. "Monarchie je běh na dlouhou trať. Král nemusí dělat zásadní změny hned na začátku jako běžný politik," vysvětlila podle BBC historička Heather Jonesová.
V současnosti se Karel těší mezi Brity oblibě. Podle portálu Statista jeho popularita vystřelila prudce vzhůru po smrti Alžběty II., ale od té doby průběžně padala. V současnosti si Karel udržuje přízeň 60 procent populace. Na druhou stranu Alžběta v posledních letech svého života měla stabilní oblibu hned u 80 procent populace, což ji řadilo k nejoblíbenějším hlavám států na světě.
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.