Lákadlem Jaderského moře je kromě příležitosti hřejivého vykoupání i krásný podmořský život. I amatérský potápěč se šnorchlem a brýlemi nemusí plavat moc daleko ani hluboko, aby si prohlédl pestrobarevné útesy plné ryb či korálů.

Jenže tomu může být brzy konec. Jadran, zejména skalistá pobřeží Chorvatska a Itálie, má problém s klesající biodiverzitou, tedy rozmanitostí živočišných a rostlinných druhů. "Osobně si pamatuji, že když jsem se jako dítě potápěla v moři, všude kolem mě bylo plno ryb. Dnes, pokud se potopím na stejném místě, potkám možná jednu nebo dvě ryby," řekla portálu Danas mořská bioložka Silvija Buttignoniová.

Důvodů pro mizení ryb je hned několik. Jedním z nich je stoupající teplota moří. Teplota Jadranu se v letošním létě pohybuje okolo 26 stupňů. Za posledních 60 let se průměrná teplota Jaderského moře zvedla o asi 1,8 stupně a růst teploty zrychluje. Na první pohled se to nezdá jako velká změna, zejména vzhledem k dlouhému období, nicméně pro citlivější části mořského ekosystému, jako jsou například korály, jde o katastrofální oteplení vedoucí k hromadnému vymírání.

[chooze:article;value:515998]

Jiným důvodem, proč se moře okolo Chorvatska vyprazdňuje, může být přílišné rybaření. Velkou část ekonomiky středomořských států, zejména Itálie, tvoří rybolov. V kombinaci s ubývajícími korály, které jsou zdrojem potravy pro velkou část mořských ryb, představuje přehnaný rybolov příčinu rychlého úbytku ryb i dalších mořských živočichů.

V takovém prostředí se daří invazním druhům, které se do stále teplejšího Jadranu přesouvají z Atlantského oceánu. Asi nejtypičtějším takovým přistěhovalcem je krab modrý, s nímž ustavičně bojuje Itálie. Tento krab trápí rybáře i mořské biology svými nálety na tamní populace škeblí, které požírá ve velkém. A kvůli příhodným podmínkám a žádnému predátorovi s výjimkou člověka se mu skvěle daří na úkor tamní zvěřiny.

Klimatická změna přináší ještě jeden problém, který navíc přímo ohrožuje lidi v přímořských oblastech. Je jím stoupající hladina Jadranu. Ta nyní stoupá o zhruba 5 milimetrů za rok s tím, že toto tempo se může v budoucnosti ještě zrychlit. Do konce století by mohla hladina Jaderského moře stoupnout o celý metr, varuje portál Total Croatia.

[chooze:article;value:516930]

Při takovém stoupnutí hladiny by se ocitla v nebezpečí zejména pobřežní města, která by při každém přílivu čekalo zaplavení. Slavné Benátky se s tímto problémem potýkají už teď, kdy se město při deštích pravidelně zaplavuje. Při stoupnutí hladiny o metr by tato oblíbená turistická destinace musela přistoupit k drastičtějším krokům, aby zabránila svému potopení.

Stoupající hladina moří by znamenala problémy i pro lidi žijící ve vnitrozemí. Slaná mořská voda by totiž mohla snáze proniknout do podzemních vod, které jsou velkým zdrojem vody pro lidi žijící při pobřeží. Pokud by mořská sůl kontaminovala podzemní vody, rázem by mohly miliony lidí přijít o zdroj pitné vody, uvádí web CMCC.

V červenci byla největší horka v historii měření. Je to klimatickou změnou, říká klimatolog:

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.