Sobota byla pro Rusko přelomovým dnem. I když Jevgenij Prigožin nedokončil tažení na Moskvu, vládou Vladimira Putina pořádně otřásl. Jeho režim teď hledá cesty, jak se udržet u moci. Pomocnou ruku nabízejí Íránci.

Americký list The New York Times v úterý informoval, že o přípravě puče bývalého Putinova kuchaře Jevgenije Prigožina věděli i jeho významní a kdysi loajální generálové. Žádné aktivní kroky k tomu, aby zabránili vznikající vzpouře, ale neudělali. Minimálně jeden z nich, a sice Sergej Surovikin, už proto byl podle některých zpráv zadržen.

[chooze:article;value:511192]

​Úlohu udržet Putina u moci má ale v Rusku národní garda (Rosgvardija). Ta mimo jiné potlačuje protirežimní protesty. I na její straně nyní podle všeho panují obavy, zvládne-li svou úlohu dostatečně splnit. Wagnerovce, kteří se chystali dobýt Moskvu, totiž mnozí Rusové opěvovali.

Rusové na spolupráci s Íránem stále více spoléhají. Na Ukrajině už jsou delší dobu nechvalně známé íránské drony Šáhed, které pravidelně útočí. Írán by zase uvítal pomoc se svým jaderným programem, vyplývá z analýzy Washingtonského institutu pro blízkovýchodní politiku. Pro Moskvu může být také poučné, jak Teherán v poslední době potlačit vlnu protirežimních demonstrací.

Už v pondělí si Putin telefonoval s íránským prezidentem Ebráhímem Raísím, který mu vyjádřil podporu. A jeho slova evidentně padla na úrodnou půdu.

[chooze:article;value:511065]

​Šéf ruské Bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev se v Moskvě v úterý sešel s představiteli íránských bezpečnostních složek. Mimo jiné s velitelem íránské policie Ahmad-Rezou Radanem jednal i o spolupráci ruských a íránských tajných služeb.

Podle webu Iran International má Radan nechvalně známou pověst kvůli potlačování povolebních protestů v zemi z poslední doby. "Na sociálních sítích také koluje starší nahrávka, z let 2009 či 2010, v níž Radan policisty nabádá ke střelbě do demonstrantů v době starších protestů," uvádí zmíněný web.

Jestli Moskva bude od Teheránu žádat o další materiální pomoc (podobně jako v případě zmíněných dronů), nebo jí jde o personální pomoc při potlačování případných protestů, či o pouhé know-how, jak na to, zatím není jasné.  

[chooze:article;value:511152]

​Podle polského webu polsatnews.pl je velmi pravděpodobné, že ze stejného důvodu, jako Moskva toužila po Radanovi, se v sobotu běloruský diktátor Alexandr Lukašenko zastal šéfa žoldáků Jevgenije Prigožina, kterému po nedokončeném tažení na Moskvu poskytl azyl.

"V únoru 2024 se v Bělorusku budou konat parlamentní volby. Lukašenko ví, že i přes tři roky represí ho většina společnosti nepodporuje, takže potřebuje připravené, po zuby ozbrojené lidi s bojovými zkušenostmi, aby vycvičili Lukašenkovy jednotky, které budou bránit jeho moc," míní Aleś Zarembiuk z nadace Dom Białoruski, kterého polský web cituje.

Český exministr zahraničí Tomáš Petříček jde ve svých úvahách ještě dál a domnívá se, že wagnerovci jsou mnohem loajálnější než běloruské ozbrojené síly, a mohli by mít dokonce na starosti ochranu samostatného Lukašenka.

[chooze:article;value:510530]

​Režimu v Minsku, stejně jako tomu v Moskvě, evidentně teče do bot a v tom druhém případě tyto úvahy nejen podle Petříčka podpořil uplynulý víkend.

Exministr ale neočekává, že by íránské ozbrojené síly mohly plnit stejnou úlohu jako wagnerovci v Bělorusku. "Nyní jde Moskvě hlavně o to, aby ukázala, že má v zahraničí spojence. Co Rusové s Ahmad-Rezou Radanem vyjednali, se teprve ukáže," říká Petříček.

Jevgenij Prigožin ve videu uvedl, že převzal kontrolu nad klíčovým vojenským velitelstvím v Rostově (24. 6. 2023):

​

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.