Kdyby vodní nádrž Slapy postihl stejný osud jako ukrajinskou přehradu u Nové Kachovky, podle propočtů Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy by se dostala obří povodňová vlna, vysoká až 22 metrů, na okraj Prahy za 40 minut. "Během necelé hodiny by přestal existovat i Karlův most. Voda by spláchla Staré Město, pod hladinu by se dostalo i Václavské náměstí," předpokládají matematici.

I když v minulosti tak přesné propočty neexistovaly, možnost poničení vltavské kaskády dělala velké vrásky na čele i soudruhům v dobách minulého režimu.

[chooze:article;value:469164]

​S velkou pýchou komunisté vybudovali přehrady na Vltavě. Vodní turbíny začaly vyrábět elektřinu a měly bránit povodním. To první platí dodnes, velká voda z roku 2002 však ukázala, že s tisíciletou vodou si kaskáda stejně neporadí.

Soudruzi ale měli jiné starosti. Přemýšleli nad tím, co se stane, když vypukne třetí světová válka a do reálných scénářů tehdy zahrnuli i možnost, co by se dělo v případě protržení přehrad na Vltavě.

Aktuální situace z Ukrajiny přitom ukazuje, že zlikvidovat mohutné vodní dílo není nemožné a měli bychom s takovou možností počítat i u nás. A nejde jen o riziko vypuknutí války. Přehrady mohou být také terčem teroristického útoku.

Průlomová vlna

Ale vraťme se do minulosti. Podle dokumentů z roku 1964 měla Československá lidová armáda za úkol po vypuknutí války obsadit jižní část Německa a následně pokračovat směrem na francouzský Štrasburk.

V takovém případě by ale Západ mohl takový plán snadno zhatit "odstřelením" vltavské kaskády. Vojsko by se pak ani po opadnutí mohutné povodňové vlny nemělo kudy přesunout, protože by přes Vltavu už nevedly žádné cesty.

[chooze:article;value:508029]

​Uvažovalo se proto dokonce o projektu mohutných ocelových mostů, které by apokalyptické povodňové vlně odolaly. Armáda by se po nich dostala na Západ po opadnutí vody. Jenže podle tehdejších kalkulací si tak nákladné stavby, které by spotřebovaly tisíce tun oceli, režim nemohl dovolit.

Proto existoval plán, že by se vltavská kaskáda začala vypouštět ihned po vyhrocení mezinárodní politické situace, aby se tím případná povodňová vlna alespoň zmenšila. Takové vypouštění mělo zabrat necelý měsíc. A Lipno se mělo dokonce začít vypouštět dva týdny před vyhrocením situace ve světě. Ale ani v tehdejších manuálech nebylo uvedeno, jak něco takového měli soudruzi zjistit.

Jak by to ale vypadalo, pokud by někdo zničil přehrady nad Prahou bez varování, popisoval například dokument Civilní obrany a Sboru národní bezpečnosti nazvaný Průlomová vlna z roku 1982.

Povodňový plán

I když se o tom moc nemluví, podobné plány existují i nyní. A počítají s nimi hlavně jednotlivé kraje včetně toho Středočeského, na jehož území jsou Slapy i Orlík. Jeho vodní plocha zasahuje i do Jihočeského kraje, vodní dílo je ale ve středních Čechách, které mají svůj Povodňový plán.

"V tuhle chvíli přehrady nepředstavují velké bezpečnostní riziko. Jako kraj máme pro tyto situace samozřejmě také zpracovány krizové plány. Obsahují část takzvaných zvláštních povodní, což je typ povodní způsobený mimo jiné i právě mimořádnou událostí, která může vzniknout jako důsledek teroristické či vojenské akce," říká pro TN.cz středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN).

Ani bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý nepovažuje poškození českých přehrad za příliš reálnou hrozbu.

[chooze:article;value:277179]

​"Přehrady jsou samozřejmě vybudovány tak, aby byly odolné. Zároveň jsou ale tyto objekty pokaždé řešeny tak, aby se v určitých situacích mohly využít k nějakým obranným účelům. Co se týká vltavské kaskády, tak je samozřejmě toto jen teorie. Ale něco takového by znamenalo problém pro nižší polohy," vysvětluje Šedivý.

A naráží mimo jiné na skutečnost, že by kromě výše popsané nepřátelské likvidace mohla vodní díla posloužit i k obraně. Za minulého režimu existovala totiž možnost odstřelení přehrady jako obrana před vojsky Severoatlantické aliance, která by postupovala ze západu.  

"Přehrady ale není možné odpálit jen tak nějakou salvou z raketometu. Jsou postavené velmi bytelně. I kdyby jedna raketa zničila různé přepusti, tak nemůže způsobit tak rozsáhlé poškození, jako jsme teď viděli na snímcích z Ukrajiny," uklidňuje situaci bývalý šéf české armády.

[chooze:article;value:352709]

​Česká vodní díla jsou zařazena mezi takzvanou kritickou infrastrukturu, jak připomíná bezpečnostní konzultantka Veronika Fáberová. "S popisovaným rizikem počítají všechny naše bezpečnostní složky. Různé elektronické systémy jsou dnes schopny hlídat mnoho důležitých veličin. Svá opatření má kromě armády a protivzdušné obrany připravené i policie s hasiči," vysvětlila.

Sama se neobává ani toho, že by se na některé z českých přehrad odpálili teroristé s náklaďákem plným trhaviny. "Něco takového se nikdy nestane jen tak. Předchází tomu shánění toho vozidla i velkého množství výbušniny. Komplexní ochranu proto nezaručí jen jedno jednotlivé opatření, ale jejich celý komplex," dodává bezpečnostní konzultantka.

Kachovská přehrada vylétla do povětří. Kyjev viní ruskou armádu:

​

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.