Ve čtvrtek se hrálo o osud desetitisíců školáků. A také jejich rodičů, kteří chtějí pro své potomky to nejlepší. "Je to stresující, hodně stresující. Těším se, až to budu mít za sebou," přiznal Ondřej Bartoš.

Patnáctiletý Ondra přišel do školy těsně před osmou ráno v doprovodu maminky. A už za chvíli seděl v lavici s přijímacím testem na stole. Čekala ho zkouška nejprve z matematiky a později také z češtiny.

Přesně v 8:15 se zavřely dveře a od té chvíle už záleželo jen na jeho znalostech. Na vyplnění testu měl hodinu a půl. Maminka čekala netrpělivě za dveřmi a div, že si neokousla nehty nervozitou. V 10:00 měl Ondra první test za sebou a z učebny vyšel s ledovým klidem.

[chooze:article;value:499547]

Vypadalo to, že si věří a test pro něj byla brnkačka. "Čekal jsem to horší. Neříkám, že to bude velkolepý výsledek, ale čekal jsem, že to úplně pokazím. Jsem si celkem jistý, že to vyjde dobře," prohlásil sebevědomě Ondřej.

Ondrovo sebevědomí ale příliš nesdílí jeho maminka. Na syna prozradila, že přípravě na přijímačky příliš času nevěnoval. "Bylo to takové vlažnější, ta příprava. Našla jsem mu nějaké testy a návody, ale nějak se to neujalo, takže měl spíš osobní přípravu s paní učitelkou. Ta byla úspěšnější," sdělila Ondrova maminka.

"Doufám, že to dopadlo dobře, ale podle mě jsem to nějakým způsobem zvládnul," doufá Ondra. Na stejný obor se hlásí přes 120 studentů, Ondra má tedy 50procentní šanci na přijetí. Ale stejně tak i na to, že si bude muset hledat jinou školu.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.