Stropnický se před třemi týdny zúčastnil demonstrace odborů před Úřadem vlády. "Viděl jsem mnohem silnější odpor vůči vládě. A to mi připadalo správné. Přišlo mi správné, že odboráři pozvali opoziční politiky, včetně neparlamentních. Protest sílil. Vláda se s odbory nebaví, proto je potřeba se ozvat," uvedl Stropnický.

Podle Stropnického má vláda pocit, že vítězí na všech frontách. "Má většinu ve Sněmovně, velkou většinu v Senátu. Podařilo se jí obsadit Hrad a chystá obsadit prostřednictvím prezidenta i Ústavní soud. Vláda má všechny mocenské nástroje. A přesto se bojí diskutovat s demonstranty. To je velká chyba," myslí si s tím, že demonstranti mohou něčeho dosáhnout, pokud vytrvají.

[chooze:article;value:490144]

"Nemyslím si, že tato vláda bude ochotná diskutovat a ustupovat. Bude potřeba postupně zformovat protestní hnutí do nějakého volebního uskupení. Bez toho se to neobejde," je přesvědčený Stropnický.

Spolu s imunologem Václavem Hořejším a exministrem zahraničí Janem Kavanem (ČSSD) založil iniciativu Mír a spravedlnost. Podle Stropnického je humanitární pomoc pro Ukrajinu na místě. "Můj postoj ke konfliktu na Ukrajině není ten, že Ukrajina musí zvítězit. Já si myslím, že nejdůležitější je, aby nastalo jednání o míru a příměří. To je podstatné pro to, aby se ti lidé mohli vrátit domů. Tu válku je třeba deeskalovat, krotit," vysvětlil.

I nadále má své politické ambice. "Já myslím, že jsem z politiky nikdy neodešel. Mírová iniciativa je politická aktivita. Prostě šlapeme chodník. Otázka míru je klíčem k dalším otázkám," sdělil Stropnický.

"Budu kandidovat, pokud uvidím, že to přispěje k tomu, že mír bude dřív," nechal se slyšet Stropnický.

[chooze:article;value:464270]

Stropnický dle svých slov zůstává na straně diplomacie a mírových jednání. "Vidíme mnohem víc počty padlých, mrtvé. Rozpadlé rodiny, zničená města, rozbitou infrastrukturu. Rusko je v té válce agresorem, ale zároveň opakovaně byly zprostředkovány mírové dohody. Třeba loni na jaře, ať už Izraelem nebo Tureckem. Opakovaně se ukázalo, že už to bylo poměrně blízko u toho, aby se dohodli. Pak do toho vstoupil tehdejší britský premiér Boris Johnson, který přesvědčil Ukrajinu, aby v té válce pokračovala dál. Ze zájmu, které už nemusejí být jen zájmy Ukrajiny," řekl Stropnický.

Výzva navíc volá i po přerušení dodávek zbraní. "Podstatná věc je ve formulaci. To přerušení dodávek zbraní má být až jako součást sjednaného příměří. Nikoliv, že nejdřív se přeruší dodávky a pak se bude jednat," přiblížil Stropnický.

"Ten zájem o mír není ani na jedné straně. Obě strany mají za to, že mohou získat více na bojišti. To je dobrá fáze na to, aby zvenku přicházel tlak na to jednání. Protože ve chvíli, kdy bude jednání chtít jen jedna strana, tak vnikne mír té strany, která si ho přeje. V tuto chvíli jsou ty síly stále nerozhodné. Teď je dobrý okamžik pro to, aby se vyjednaly pro Ukrajinu co nejlepší podmínky toho závěru," dodal Stropnický.

Právě tlak dalších zemí může podle Stropnického přinést ovoce. "Chystá se mírový kongres iniciativ. A cílem je zvýšit tlak na evropské státy. Aby politiku přehodnocovaly. Evropa ve spolupráci s Čínou může postupně přimět obě strany konfliktu k nějakému jednání. Vidíme čínský mírový plán, vidíme v Brazílii silná prohlášení, vidíme prohlášení papeže," uzavřel Stropnický.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.