Nejčastěji se toto nádorové onemocnění objevuje u lidí ve věku 65 až 74 let. U mladších lidí je poměrně neobvyklé. Mnohočetný myelom není dědičný, rizikovými faktory jsou kromě věku i vystavení záření či některým chemickým látkám, jako jsou například dioxiny, které vznikají také při spalování umělých hmot PET lahví v běžném ohni či kamnech, varuje klub pacientů s mnohočetným myelomem.

Bolest kostí

Příznaků je několik a velmi se podobají neduhům, které lidi provázejí při stárnutí. V 80 procentech bývají prvním příznakem postupně se zesilující bolesti v kostech. 

Myelomové buňky totiž tvoří látky, které aktivují buňky odbourávající kosti. V určitých místech tak dochází k odvápnění a díře v kosti. Člověka tak kosti bolí. Nejčastěji se toto děje v oblasti páteře, pánevních kostech, žebrech a lebce. Na takto zeslabených kostech se pak častěji tvoří zlomeniny.

Zároveň může způsobit zeslabení kostní tkáně, tedy takzvané řídnutí kostí. To se často může plést s řídnutím kostí, které nastává stářím. Správná diagnostika mnohočetného myelomu se tak může zpozdit.

[chooze:article;value:498457]

Kostní bolesti začínají pomalu a postupně nabírají na intenzitě. Jednodušeji se tvoří zlomeniny a jedním z příznaků je i zmenšování. Nemocní mohou kvůli frakturám obratlů přijít i o několik centimetrů. Pokud tedy pociťujete už například měsíc bolesti v páteři, je čas navštívit doktora.

Problémy s ledvinami

Dalším příznakem jsou problémy s ledvinami. Asi u 20 procent pacientů vzniká postupné poškození tohoto orgánu. Aby tomu lidé zabránili, měli by pít hodně tekutin a vymočit tak dva až tři litry moči denně.

Nemoc způsobuje také úbytek červených krvinek. Vzniká tedy anemie, která se projevuje bledostí, slabostí, únavou, bolestmi hlavy a dušností při tělesné námaze.

Dušnost

Doktora by tedy lidé měli navštívit, pokud mají problémy s dušností při námaze, kterou dříve zvládali a nestačí fyzicky vrstevníkům. Velkým problémem může být i dušnost, když je člověk v klidu.

Infekce, krvácivost a brnění

Také pokles bílých krvinek je příznakem této nemoci. To způsobuje časté infekce. Lidé tak často kašlou a vykašlávají hnisavé hleny, cítí bolest na hrudníku a někdy i zánět vedlejších nosních dutin.

[chooze:article;value:498353]

Mnohočetný myelom doprovází často i pokles krevních destiček, což způsobuje zvýšení krvácivosti a poškození nervového systému, které způsobují pocit brnění v končetinách nebo pocit pálivé bolesti. S těmito problémy je nutné vyhledat lékaře.

Léčba

Nemoc je stále označovaná za nevyléčitelnou. Díky pokrokům v léčbě se ale daří úspěšně vyléčit až 15 procent pacientů. "Dneska už mají lidé obrovskou šanci díky pokrokům v léčbě, protože na tuto chorobu bez léčby se umíralo do jednoho maximálně dvou let. Dneska se pohybujeme řádech 10 i 15 let," poznamenal vedoucí lékař z hematologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Jan Straub.

Klíčová je včasná diagnóza. Následuje protinádorová léčba, při které se snižuje počet myelomových buněk. Zpomaluje se tak odbourávání kostí, což vede k obnovení jejich stability a snížení rizika zlomenin, informoval spolek Mám to v krvi.

[chooze:article;value:497431]

Další možností je transplantace krvetvorných buněk. Efektivně tak zničí většinu myelomových buněk, ale také těch zdravých. Musí se tedy krvetvorné buňky předem odebrat, aby se mohly vrátit zpátky do organismu.

Velká naděje se vkládá do imunoterapie. Ta využívá sílu imunitního systému, který přirozeně rozpoznává a ničí viry, bakterie nebo poškozené buňky, včetně těch nádorových. 

Nádorové buňky ale mohou uniknout. Vědci proto hledají způsoby, jak imunitní systém stimulovat, aby je sám rozpoznal a zničil.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.