Alergiků podle odborníků každoročně přibývá. Může za to prý znečištění ovzduší a klimatické změny, konkrétně oteplování, které způsobuje rychlejší tempo růstu rostlin, ale také globalizace. Některé rostliny a trávy se totiž vyskytují v oblastech, kde dříve nebyly. Kvůli tomu jsou dnes lidé vystaveni řadě nových alergenů.

"My jsme v loňském roce v naší alergo-imunologické ambulanci zaznamenali přes 5 000 vyšetření na alergie a 1 500 alergiků stále sledujeme," sdělila mluvčí Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně Dana Lipovská. 

První pyly se v ovzduší objevují na přelomu ledna a února. Jde o pyly dřevin, jako jsou líska, olše nebo topol. Teď k nim přibývají silnější alergeny. 

[chooze:article;value:495433]

"Teď v březnu vlastně začíná nejvíce alergií na stromy – na jilm, břízu a vrbu. Vrba je vůbec nejsilnější alergen. Člověk, který má takovou alergii, tak potom samozřejmě může mít problémy s nosní sliznicí, zasáhne to také oči, dokonce i průdušky. A může to být i nebezpečné," řekla Lipovská.

Kvetou i ovocné stromy, ty jsou jen málo alergizující. Nejvíce pylů je v letním půlroce v ovzduší za teplého, suchého a větrného počasí. Naopak déšť dokáže pylové částice z ovzduší alespoň na chvíli vymýt. Nejvíce agresivní jsou pylová zrna před bouřkou, kdy dochází k jejich praskání a uvolnění do ovzduší. Srážky způsobí výrazné snížení koncentrace pylu v ovzduší, ale velmi důležitá je doba, kdy během dne prší, a jejich množství. Ideální je noční nebo ranní silný a dlouhotrvající déšť, ten udrží nízké počty po celý den.

Odborníci radí silným alergikům během pylové sezony doma méně větrat, po příchodu domů si umývat hlavu kvůli usazenému pylu a také sledovat pylové zpravodajství. A v případě vysoké koncentrace pylu v ovzduší trávit co nejvíce času uvnitř budov.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.