Prasat a slepic v Česku během loňského roku opět ubylo. Prasat o 11 % a drůbeže skoro o 8 %. Naopak skotu mírně přibylo. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu. Hlavně úbytek počtu prasat byl rekordní.

"Redukce základních stád v chovech prasat zrychluje. Zatímco ke konci roku 2020 bylo ve stavech přes 92 tisíc prasnic a ke konci roku 2021 necelých 87 tisíc, vloni to bylo již jen 77 tisíc kusů," dodala ke statistice vedoucí Oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ Renata Vodičková.

Předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá vidí za poklesy počtu zvířat hlavně finance. "Důvodem jsou drahé energie, drahé krmné směsi, ministerstvo zemědělství navíc oznámilo, že o polovinu zkrátí národní dotace. Takže bych řekla, že chovatelé nemají dobré vyhlídky do budoucna," tvrdí.

[chooze:article;value:487831]

Ptačí chřipka měla na počty kusů drůbeže podle Dlouhé jen minimální vliv. A to ze dvou důvodů. "Jednak k hlavní vlně utrácení docházelo až v roce 2023, jehož se statistika ČSÚ už netýká, a jednak těch několik stovek tisíc utracených zvířat představuje jen malou část z asi 23 milionů kusů, které v Česku zemědělci chovají," vysvětlila.

Jaroslav Čítek z Katedry chovu zemědělských zvířat České zemědělské univerzity s Dlouhou částečně souhlasí. "U prasat, ale vlastně i u slepic, sledujeme pokles počtu zvířat asi už od roku 2005, kdy přetlak na společném evropském trhu a komplikovaný export do zemí mimo EU způsobil tlak na výkupní ceny. Zatímco náklady rostly, výkupní ceny zůstávaly relativně nízké," tvrdí.

[chooze:article;value:486196]

"Chov se přestal vyplácet. Pro zpracovatele bylo velmi jednoduché a často mnohem levnější dovézt si prasata ze zahraničí. Dnes tak dovážíme asi 60 % spotřeby vepřového masa," pokračoval.

Druhým dechem však Čítek dodává, že chyba je z velké části v samotné struktuře českého zemědělství. "Třeba prasata nejsou prakticky vůbec dotována z Evropské unie. Jenže zatímco v Evropě je chov zvířat prakticky všude spojen s rostlinným zemědělstvím a probíhá na menších farmách, v Česku se zvířata už někdy od 70. let chovají ve velkých chovech bez návaznosti na zemědělskou půdu," popsal problém.

"To znamená, že nemají nárok na přímé platby z EU, které jsou většinou vázané na rozlohu zemědělské půdy, nemůžou vyrovnávat ztráty s pomocí příjmů z jiných zemědělských oblastí a musí veškeré krmivo nakupovat, takže jakýkoliv nedostatek se jim silně promítne do nákladů," vysvětlil důsledky této struktury Čítek.

Ptačí chřipka se stále šíří. Izolované slepice přestávají snášet vejce:

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.