Konzumace nekvalitních potravin, silný stres vyvolaný současnou situací doma i ve světě, pokusy zahnat chmury alkoholem či kouřením, snaha šetřit na "zbytných" věcech včetně sportovních a rekreačních aktivit. To vše jsou podle kardiologů faktory, které povedou k rychlejšímu rozvoji kardiovaskulárních chorob.

"Nejnovější data z loňského roku ukazují, že zde máme 2 912 942 kardiaků, což je ve srovnání s dobou před 10 lety zhruba o 364 000 více. Zatímco úmrtí na akutní infarkt ubývá, naopak se zvyšují počty případů srdečního selhání – což jsou spojené nádoby," vysvětluje předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart.

V roce 2011 dostalo srdeční infarkt 32 879 lidí, loni to bylo 28 722 jedinců. Přestože drtivá většina pacientů infarkt přežije, pozdním přivoláním pomoci si mnohdy přivodí srdeční selhání.

"Jakmile pacient pocítí bolest na hrudi, může se jednat o srdeční infarkt. A v tu chvíli je důležitá každá minuta. Srdeční buňky totiž začínají neúprosně odumírat, a pokud nemocný nekontaktuje co nejdříve záchrannou službu a snaží se bolest přechodit, může se stát, že odumře výrazná část srdeční svaloviny. Čím později se začne infarkt léčit, tím méně buněk se podaří zachránit. A tím větší je pravděpodobnost následného selhávání srdeční pumpy," varuje předseda České asociace akutní kardiologie Petr Ošťádal.

Srdečním selháním loni trpělo 122 068 lidí, v roce 2011 to přitom bylo 96 668 pacientů. Do pokročilé fáze srdečního selhání se v Česku dostane zhruba 10 % pacientů, u nichž pak lékaři musí posoudit, zda mohou dostat mechanickou srdeční podporu nebo transplantaci srdce. Na tuto pomoc dosáhne v průměru okolo 200 lidí.

[chooze:article;value:475325]

Hlavní faktory vedoucí k selhání srdce

Nárůst počtu lidí se selháním srdce má na svědomí více faktorů – například pandemie covidu. Lidé se báli jet do nemocnice, i když jim bylo špatně, a přecházeli příznaky. Svou roli hraje také obezita Čechů a špatné stravovací návyky vedoucí k vyššímu cholesterolu v krvi, postupnému zanášení cév, a tedy riziku vzniku kardiovaskulárních příhod. Nijak nepomáhá ani zhoršující se ekonomická situace, kterou tradičně provází zvýšená nemocnost a úmrtnost na srdečněcévní choroby.

Lidé by se neměli podle odborníků snažit čelit tlaku pojídáním nezdravých potravinových náhražek, popíjením alkoholu a kouřením cigaret. "Omezení pití a kouření naopak v těžkých dobách může přinést tolik vítanou úsporu. Odhadujeme však, že následky krize sklidíme v následujících letech v podobě až třetinového nárůstu případů srdečního selhání," myslí si předseda České asociace srdečního selhání Filip Málek.

I přes přicházející těžké časy chtějí experti apelovat na prevenci, zdravotní stav podle nich není radno zanedbávat ani v dobách ekonomické krize. "U běžné populace je základem pravidelně docházet na preventivní prohlídky. U pacientů s již přítomným srdečním onemocněním jsou nutné pravidelné lékařské kontroly a užívání léků, dodržování dietních opatření a fyzická aktivita doporučená lékařem. Opravdu nevhodné je pro pacienty se srdečním selháním šetřit na lécích, protože jsou základem terapie a je nutné je užívat," vysvětluje Málek.

Nejvyšší riziko infarktů je podle kardiologů v zimě, jak jsme vás informovali na začátku roku:

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.