"Musíme připustit, že až do roku 2020 byly ceny elektřiny a zemního plynu i díky středoevropské energetické burze relativně nízké. Neměli jsme proto důvod zásadně přemýšlet nad jejich spotřebou. Jak ceny už dlouho a strmě rostou, musíme se učit využívat plyn a elektřinu ekonomicky, bez zbytečného plýtvání," řekl Jiří Matoušek.

Prudké zdražování energií má zásadní vliv na finanční situaci nejen domácností, ale také firem a podnikatelů. Podle Matouška za tímto trendem stojí především tři zásadní události.

Zpřísnění klimatických cílů

Na konci roku 2020, kdy se postupně uvolňovala protipandemická opatření, ekonomiky se oživovaly a postupně rostla spotřeba energií, byla na půdě Evropské unie přijata dohoda o rychlejším splnění klimatických cílů, především dekarbonizace kontinentu. Z oběhu byla stažena část emisních povolenek, což vedlo k růstu jejich ceny. Emisní povolenka opravňuje ekologicky zatěžující výrobní podniky a třeba také uhelné a plynové elektrárny k tomu, aby uvolnily do ovzduší jednu tunu oxidu uhličitého nebo její ekvivalent jiné škodliviny. 

"Emisní povolenky jsou evropským nástrojem, který pomáhá zrychlit budování obnovitelných zdrojů a částečně financuje ekologická opatření pro 'nečisté' zdroje energie," vysvětlil Matoušek. Právě náhle nedostatkové emisní povolenky byly faktorem, který jako první táhl ceny elektřiny v roce 2021 vzhůru.

[chooze:article;value:476903]

​Nestabilita obnovitelných zdrojů

Na obnovitelné zdroje produkující "čistou" energii se právě od konce roku 2020 klade velký důraz a jejich podíl v evropském energetickém mixu se zvyšuje. Postupně se utlumoval provoz uhelných elektráren, Německo odstavilo tři ze svých šesti jaderných elektráren. Nikdo ale nepředpokládal, v jak velké míře se v roce 2021 projeví nestabilita obnovitelných zdrojů.

"V létě minulého roku především v Německu foukalo výrazně méně, než bylo predikováno. Výpadek výroby elektrické energie z větrných elektráren bylo potřeba nahradit z ostatních zdrojů. Tím nejzásadnějším byly paroplynové elektrárny využívající zemní plyn, jehož dominantním dodavatelem do Evropy bylo Rusko. Kvůli obstrukcím kolem zprovoznění plynovodu Nord Stream 2, omezování dodávek plynu a eskalujícímu konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou velkoobchodní cena zemního plynu prudce rostla. A postupně se zvyšovala i cena elektřiny, která se z plynu také vyrábí," připomněl Matoušek.

Válka na Ukrajině

Na velkoobchodních trzích se cena za elektřinu určuje podle nejdražšího zdroje. Po vypuknutí války na Ukrajině se již tak napjaté ceny zemního plynu znovu skokově zvýšily a dlouho se držely na velmi vysoké úrovni, podobně jako ceny elektřiny. Tento trend s mírnými výkyvy pokračuje dosud, byť část dodávek ruského plynu se daří nahrazovat od jiných dodavatelů. Zatím posledním krokem české vlády na zmírnění dopadů vysokých cen energií na domácnosti i podnikatele je nařízení o zastropování cen elektřiny a zemního plynu. To je platné s účinností od 1. ledna do konce roku 2023.   

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.