Některá média označují dron jako ruský. Podle Drmoly k tomu ale nejsou jednoznačné důkazy. "To, jestli to tak bylo, odvozují bezpečnostní služby, které toto řeší, spíše od toho, kde létal, jaké byly trasy letu, jak často. Bylo to prostě nad oblastí, která může být potenciálně zajímavá z pohledu mezinárodní špionáže," popsal.
"A navíc to zapadá do už relativně dlouhého a zaběhnutého trendu podobných případů, které sledujeme už několik let, kdy drony, dá se říct nejasného původu a určení, průběžně přelétávají nad podobnými objekty prakticky nad celou Evropou," dodal Drmola.
V případě podobných míst se jedná například o výzkumná střediska, vojenské objekty nebo objekty spojené s energetickou infrastrukturou, tedy různé elektrárny, terminály na stlačený plyn. Podobné lety cizích dronů, jak Drmola vysvětlil, jsou zaznamenané zejména v Německu, Polsku, Nizozemsku, ve Velké Británii a podobně.
[chooze:article;value:604046]
Často se jedná o malé drony, které jsou hůře zpozorovatelné, zvláště pokud letí tak vysoko, že nejde slyšet motor, nebo pokud letí v noci. Bez radaru je šance na odhalení minimální, jestliže si operátor dronu dá pozor, řekl Drmola.
O mnoha průletech cizích dronů se neví, často totiž nejsou zachyceny, anebo se o tom úřady z nějakého důvodu rozhodnou neinformovat. Jak říká Drmola, v případech, kdy se o průniku dronu ví, se obvykle jedná o plošné mapování.
"Nemyslím si, že by to bylo používáno na sledování třeba konkrétních lidí nebo něco takového. Myslím si, že spíše se jedná opravdu o detailnější zmapování nějakého konkrétního objektu nebo prostoru. Někde na úrovni mezi tím, co vám je schopný poskytnout satelitní snímek, a tím, kdybyste chtěli dostat člověka přímo na to místo. To znamená, že tyto drony prostě poskytují takový mezikrok, který může být z hlediska zpravodajských informací velice zajímavý," objasnil.
[chooze:article;value:588566]
Navíc protidronová ochrana některých důležitých míst je v podstatě nulová. "Co se týká třeba energetické infrastruktury a podobných objektů, tam se vůbec nemůžeme bavit o tom, že by byly nějakým způsobem chráněny před získáním informací o tom, jak jsou stavěny, kde jsou nějaká zranitelná místa, kdyby třeba teoreticky mělo dojít k nějakému kinetickému útoku," řekl Drmola. Kinetický útok je označení pro přímý útok zbraněmi.
Vojenské cíle na tom ale nejsou o moc lépe. Jak Drmola poznamenal, co se týče aktivní obrany proti dronům, tak se to v poslední době řeší, ale pomalu. Například Německo jedná o zákonu, který by armádě umožňoval drony sestřelovat. Na celý rozhovor se podívejte pod titulkem článku.
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.