Ačkoliv je listopad v plném proudu, v některých částech Česka to vypadá, jako by nadvládu nad počasím převzala zima. "Ano, na hřebenech Krkonoš leží 20–25 cm nového sněhu a na hřebech Šumavy také," popsal pro TN.cz meteorolog Janek Doležal. 

Podle něj však sníh mohou očekávat lidé po celém Česku. "Podle aktuální předpovědi se ve druhé polovině týdne ochladí a sněžení nebo sněhové přeháňky se objeví ve všech nadmořských výškách," doplnil Doležal. Český hydrometeorologický ústav vydal dokonce pro některé oblasti výstrahu. 

[chooze:article;value:583974]

Nová sněhová pokrývka se má dle předpovědi ve čtvrtek ráno objevit na Jeseníku, v Bruntálu a Krnově. "Při intenzivnějším sněžení se bude vytvářet sněhová pokrývka 5 až 8 cm během několika hodin," upřesnil ČHMÚ ve výstraze. Varování vydala i horská služba, která lidi upozornila, aby se v Krkonoších a na Šumavě nevydávali na hřebenové túry.

​Podle meteorologa však sněžení brzy pomine. "Nízké teploty ale nevydrží dlouho a s novým týdnem se znovu oteplí a sněhové srážky se pak znovu omezí jen na vyšší nebo horské polohy. Teploty v těchto dnech kolísají kolem nuly, a proto se mohou objevovat mrznoucí srážky s tvorbou ledovky," varoval Doležal.

[chooze:article;value:584122]

Doplnil, že ani sníh na horách nemusí být před táním, které bude následovat, v bezpečí. "Důležité je, že se jedná o nový, netransformovaný sníh. Tento sníh je náchylný na tání v případě, že začne pršet, vzroste teplota nad nulu nebo se přidá vítr. V úterý odpoledne je předpoklad deště, teplot nad nulou a silného větru, tedy ideální podmínky pro rychlé tání sněhu," doplnil odborník.

Řidiče v Česku překvapil sníh. Zimní pneumatiky kontroluje policie (11/2024):

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.

[chooze:gallery;value:38094]

​​Blízcí a přátelé se v úterý odpoledne naposledy rozloučili s exministryní spravedlnosti Marií Benešovou, která zemřela minulé pondělí ve věku 76 let.

"Je nesmírně těžké se rozloučit s mojí milovanou maminkou, která mě opustila velmi nečekaně. Svou upřímností a úsměvem si získala řadu lidí. Buď pokorný, ale svůj, vždy mi říkala a dodávala k tomu, že praví přátelé vždy zůstanou," citoval syna Marie Benešové Jana smuteční ceremoniář.

Na její osobní přání se s Marií Benešovou rozloučil i bývalý prezident Miloš Zeman. "Milá Maruško, měl jsem tě rád, vážil jsem si tě a bylo mi ctí s tebou léta spolupracovat. Věřím, že tvůj odkaz nezůstane zapomenut, věřím, že slovo justice u nás bude splývat se slovem spravedlnost a věřím, že česká justice nebude mafií," řekl Zeman.

[chooze:article;value:575484]

Pohřbu se zúčastnil také exhejtman Jihomoravského kraje a bývalý místopředseda ČSSD Michal Hašek, či špičky hnutí ANO. Nechyběl tak Andrej Babiš, v jehož vládě Benešová seděla, Jana Schillerová, Karel Havlíček, Klára Dostálová i Patrik Nacher.

Poslední sbohem přišel dát své bývalé kolegyni  Miroslav Grégr, podnikatel Marek Vít, státní zástupci Ivo Ištvan a Igor Stříž, bývalý poradce prezidenta Zemana Martin Nejedlý nebo Jana Bobošíková.​ Pod katafalkem se objevily věnce od prezidenta republiky i ministerstva spravedlnosti. Rozloučit se přišla také exministryně práce a sociálních věci Jana Maláčová.

Miloš Zeman pronesl smuteční řeč:

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.

Změny jaderné doktríny Ruské federace, které Putin v úterý schválil, představují rozšíření podmínek, za kterých může Rusko jaderné zbraně použít, uvádí web The Moscow Times. Jaderné údery by mohly být ospravedlněny "agresí proti Ruské federaci (...) ze strany jakéhokoli státu bez jaderných zbraní za účasti nebo podpory státu, který je má".

Jako důvod pro možnou jadernou odvetu označuje také hrozby, jako je "rozmístění systémů protiraketové obrany, balistických raket středního a krátkého doletu, přesných nejaderných a hypersonických zbraní, útočných bezpilotních letounů a zbraní se směrovanou energií". Kreml vyzval ostatní země, aby se se změnami seznámily, uvádí BBC.

[chooze:article;value:584161]

​Důvodem pro jaderný úder by měl být i útok na spojence Ruska – Bělorusko. Jakákoliv agrese ze strany státu, který je členem mezinárodní koalice, například Severoatlantické aliance, by údajně byla vnímána jako agrese celého společenství.

Změna přichází v den, kdy nastal tisící den od počátku ruské invaze na Ukrajinu v plném rozsahu. Napadená země měla také poprvé do Ruska vypálit americké rakety ATACMS, k čemuž měla dostat souhlas od dosluhujícího amerického prezidenta Joea Bidena.

[chooze:article;value:579302]

​Právě souhlas USA s jejich použitím na ruské cíle Kreml tvrdě odsoudil. Již dříve Putin předeslal, že by to znamenalo, že "země NATO, USA a evropské země jsou ve válce s Ruskem". Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí uvedl, že použití raket by znamenalo "novou významnou eskalaci".

Použití jaderných zbraní Rusové v červnu nacvičovali spolu s Bělorusy. Podívejte se na reportáž Televizních novin (6/2024):

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.

[chooze:gallery;value:34676]

William a Kate pravidlo o odděleném cestování několikrát porušili, píše BBC, když na zahraniční cesty vyrazili i se svými potomky. Tehdy jim to dovolila výjimka od královny Alžběty II., věci by se ale mohly brzy změnit pro jejich nejstaršího syna George (11). Toho by v létě podle britských médií měl čekat velký přerod při cestách s rodinou.

Bývalý pilot královského letectva, a především královské rodiny, Graham Laurie v podcastu Right Royal uvedl, že Georgeův otec William přestal s rodinou létat už ve 12 letech. Stejný scénář by tak měl už brzy čekat i malého prince.

"Vozili jsme všechny čtyři, tedy prince Charlese (dnes krále Karla III.), princeznu Dianu, prince Williama a prince Harryho, až dokud Williamovi nebylo 12. Poté musel mít vlastní letadlo a mohli jsme vozit všechny čtyři pouze s písemným povolením královny," odkryl Laurie náročnost cestování královské rodiny. 

[chooze:article;value:565893]

Princ George dovrší 12 let 22. července příštího roku, pár měsíců tak můžou princové a princezny z Walesu ještě cestovat pospolu. Pak by ale pro dobro koruny mělo čekat George odloučení od rodičů a sourozenců Charlotte a Louise.

Král Karel III. je příznivcem udržitelnosti a snižování nákladů, a mohl by tak nástupnické rodině udělit stejnou výjimku jako jeho matka, podle Laurieho k tomu ale zřejmě nedojde. "Vím, že se král snaží snižovat náklady a je znalý cestování, ale myslím si, že bezpečnost bude stále přednější," dodal.

Cestování královské rodiny patří mezi jedno z logisticky nejnáročnějších. Krom využívání více letadel jsou svázáni členové pravidly v oblékání nebo přípravě na cestu. V zavazadlech například nesmí chybět smuteční oblečení a citlivě zvolené doplňky.

Princezna Kate zveřejnila narozeninový snímek prince George (7/2024):

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.

Nejnovějším vývojem je rozhodnutí Spojených států, které povolily Ukrajině střílet americkými raketami dlouhého doletu na cíle v Rusku. "Znamená to, že se Ukrajina bude moci lépe bránit koncentraci sil ruské armády společně se severokorejskými vojáky, kteří se připravují na útoky v Kurské oblasti, což je část území Ruské federace, ale pod kontrolou Ukrajiny," řekl.

Území Kurské oblasti držené Ukrajinci se navíc stále zmenšuje. Bureš dodal, že se jedná asi o nejhodnotnější část ruského území, kterou ovládá Ukrajina. "Je to ukázka toho, že ruská armáda je více vyčerpána a není schopná chránit tu 1 200 kilometrů dlouhou bojovou linii způsobem, jakým by si to ruský režim představoval. A to, že ruská armáda není stále schopná získat to území zpět, je něco, na co Vladimir Putin a jeho okolí velmi tlačí," vysvětlil.

Kurská oblast na mapě:

Rusko má velké ztráty. "Rusko minimálně několik posledních měsíců, co zintenzivnilo své operace po celé části bojové fronty, ztrácí až 1 700 vojáků denně, tedy nějakých 50 000 vojáků měsíčně," upřesnil.

Po boku Ruska by měli bojovat vojáci z KLDR, více než deset tisíc z nich pak v Kurské oblasti. "Vždy je v případě severokorejské armády otázka, jaké přesně jednotky by přišly, s jakým vybavením, nejen svým vlastním, ale co jim Rusové dají k dispozici. Zatím je to z mého pohledu krok, který je klíčový spíše globálně. To znamená, že se do toho rusko-ukrajinského konfliktu zapojují cizí státy, zde přímo vojensky. Jaký dopad budou mít severokorejští vojáci na bojišti, se teprve uvidí," řekl. Dodal, že informace o příchodu 100 000 vojáků z KLDR stále nejsou potvrzené.

[chooze:article;value:584161]

Aktuální převahu má Ruská federace. "Nyní zcela jednoznačně Ukrajina tahá za ten kratší konec, dlouhodobě bude záležet na podmínkách nebo kritériích. Ať už finanční stabilita, vojenská produkce, případně schopnost si najít spojence, kteří budou schopni vojenskou, finanční nebo politickou podporu kompenzovat z hlediska zmenšujících se zdrojů. Je otázkou, která strana si tyto svoje schopnosti – ať už domácí zdroje, nebo zahraniční – vyčerpá dříve. A pravděpodobnější z hlediska toho současného vývoje je, že to bude ukrajinská strana," vysvětlil.

Podle Bureše lze předpokládat kroky budoucího amerického prezidenta Donalda Trumpa. Americká podpora tvoří asi 70 % vojenských dodávek. V případě pokračující války budou tyto náklady muset zaplatit evropští nebo jiní spojenci. "Bude velmi záviset na tom, jak bude vypadat momentální situace na bojišti. Kdo bude mít navrch do té míry, že si bude moct diktovat podmínky případné mírové dohody. Respektive druhá strana bude natolik slabá, že bude nucena je akceptovat. K tomu mohou přispět kroky amerického prezidenta," sdělil. Celý rozhovor z TN Live si můžete pustit pod titulkem článku.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.

Muž přišel k bankomatu na Masarykově náměstí v Jihlavě v úterý 17. září po 16. hodině a chtěl si vložit peníze v hotovosti na účet. Nešlo o malou částku, muž do bankomatu vložil přes 25 tisíc korun.

"Myslel si, že transakce proběhla v pořádku, a odešel. Bankomat ale peníze nepřijal, bankovky se vrátily a zůstaly volně položené v prostoru výstupu ze zařízení," uvedla policejní mluvčí Jana Kroutilová.

[chooze:article;value:580171]

​Po penězích se slehla zem. Podle policie si je nejspíš odnesl další příchozí. Po muži, který do bankomatu chtěl vložit peníze, se u něj pohybovaly dvě mladé dívky, se kterými už je policie ve spojení. Policie po dívkách pátrala, aby poskytly svědectví. 

Zloději vyhodili bankomaty do povětří. Jednomu vybuchl přímo pod rukama (1/2024):

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.

24. února 2022 ruský prezident Vladimir Putin dal rozkaz k vojenské invazi na Ukrajinu. Tím rozpoutal v Evropě největší konflikt od druhé světové války. Moskva původně očekávala, že svých cílů dosáhne za pár dní. Za Ukrajinu se ale postavilo mezinárodní společenství, a země se tak brání ruské agresi už tisíc dní.

Konflikt se ale podle některých bezpečnostních analytiků může blížit ke svému konci. "Šance tady vždy je. To, jak bude probíhat válka, je ale obtížné predikovat," řekl pro TN.cz vojenský analytik Zdeněk Petráš. "Když se díváme, jak jsou na tom obě strany vojensky a ekonomicky, tak se možná blížíme k tzv. kulminačnímu bodu konfliktu, který znamená, že by mohlo dojít k jednáním o mírovém vypořádání," doplnil.

[chooze:article;value:584127]

​"Je to jedna z variant, která, bych si dovolil tvrdit, je pravděpodobnější než v těch letech minulých, vzhledem k vyčerpání obou stran, které roste. Ale zároveň to není něco, k čemu by muselo skutečně dojít," myslí si analytik Oldřich Bureš o možnosti vyjednávání.

Opačný vývoj očekává bývalý náčelník generálního štábu generál Jiří Šedivý. "Do konfliktu se v příštím roce mohou zapojit další aktéři. V tuto chvíli je tam poměrně velký kontingent severokorejských vojáků a taky víme, že se uvolňují některá restriktivní opatření ohledně využívání zbraní. Konflikt může přerůst v konflikt velmi surový, velmi agresivní, ačkoliv už dnes takový je. Ale ta brutalita se může ještě zvýšit," popsal pro TN.cz.

[chooze:article;value:584161]

Jestli Putin nepovolí, Trump přitvrdí

Na čem se ale experti shodují, je, že otázku, zda Rusko a Ukrajina zasednou u jednacího stolu, ovlivní situace na frontě. Podle Šedivého by bylo třeba dosáhnout patové situace. "Musely by se [obě strany] dostat do situace, že se fronta zastaví, což by měl být hlavní úkol Ukrajinců," řekl.

"Získání většinové části Donbasu a přístupu ke Krymskému poloostrovu by Rusku mohlo stačit. Ukrajinská strana má část Kurské oblasti a mohla by argumentovat tím," vysvětloval Petráš. "Otázka příštích týdnů je, do jaké míry se Ukrajincům podaří udržet území, které získali v Kurské oblasti. Pokud se to nepodaří, tak to bude velký problém a potom ta idea výměny území nebude platit," souhlasil Šedivý.

Stále jasněji se ale zdá, že Ukrajina bude muset slevit ze svých požadavků. Prezident Volodymyr Zelenskyj deklaroval cíl obnovení hranic v podobě před anexí Krymu v roce 2014. "Teď víme, že tento politický cíl bude těžko dosažitelný," řekl Petráš. Podle situace se ústupky dají očekávat na obou stranách.

[chooze:article;value:583928]

​A svou roli může sehrát i zvolený americký prezident Donald Trump. Ten před volbami deklaroval, že podporu Ukrajině ukončí a s tím i válku. Podle Šedivého a Bureše se o to i skutečně pokusí a bude vyžadovat větší zapojení od evropských spojenců.

"U Donalda Trumpa je v podstatě jedinou konstantou nepředvídatelnost," komentoval Bureš. "Jsem přesvědčený, že Trump se o [zastavení podpory] pokusí a narazí, Putin nebude chtít ustoupit. Potom nastane ze strany prezidenta Trumpa období, kdy zintenzivní pomoc Ukrajině nad úroveň, kterou poskytoval prezident Biden," předpokládá Šedivý.

Částečný zlom v konfliktu by mohlo přinést i rozhodnutí šéfa Bílého domu Joea Bidena, který povolil Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS na cíle u Kurska. ATACMS mají dolet až 300 kilometrů. Zelenskyj se povolení od Američanů snažil získat už dlouhé měsíce. Moskva hrozí odvetou.

"Důvodem toho kroku bylo zřejmě především nasazení severokorejských jednotek na ruském území. A co je důležitější, Severokorejci Rusům zřejmě dodali 20 raketových odpalovacích systémů MLRS s doletem až 120 kilometrů," uvedl docent v oboru bezpečnosti na univerzitě v Bathu Patrick Bury.

Podle odhadů se nyní po boku ruských jednotek snaží odrazit ukrajinskou ofenzivu na 11 tisíc severokorejských vojáků. A severokorejský diktátor Kim Čong-un jich chce zřejmě poslat do Ruska další desetitisíce.

Bureš o vývoji války 1 000 dní od začátku mluvil ve vysílání TN Live. Podívejte se na celý rozhovor (11/2024):

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.

V provincii Chu-nan na jihu Číny najelo před základní školou auto do skupiny lidí včetně dětí. Několik zraněných je v nemocnici. Minulý týden se podobná věc stala v jihočínském městě Ču-chaj. Tam najelo auto do davu a zemřelo 35 lidí. V zemi rostou obavy o bezpečnost.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.

Nový Zéland zažívá jeden z největších protestů v historii. Desetitisíce lidí se sešly ve Wellingtonu na protest proti navrhovanému zákonu, který by podle kritiků omezil práva místní maorské menšiny.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.

Příhraniční obec Potůčky v Krušných horách by se v budoucnu měla stát součástí chráněné krajinné oblasti. Teď ale hrozí, že se tam bude těžit živec, proti čemuž tamní obyvatelé bojují. Plán na těžbu kritizují i sousedé z německé strany, kteří se rozhodli jednat s českým ministerstvem životního prostředí.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.