[chooze:gallery;value:40034]
Přílet do hlavního města Nepálu Káthmándú se neobešel bez komplikací. "Po bezpečnostní kontrole jsme zjistili, že i mně i Milanovi otevřel někdo zavazadla. Pak jsme všechny batohy vážili a pravděpodobně jsme přišli o asi šest kilo věcí," popsal horský vůdce Roman Kozelka.
Smutek nad ztrátami a vyřizování formalit ale netrvaly dlouho a zanedlouho se výprava ocitla v podniku, který by v Nepálu málokdo čekal – hospodě s názvem Czech Pub, kde se vaří koprovka, bramborový salát nebo smažený sýr. Tu tam už několik let provozuje český horolezec Jan "Tráva" Trávníček a stala se stálicí pro české horolezce i turisty.
[chooze:article;value:565681]
"Já si dal smažák s bramborem, místní pochutiny a pivko, to měli fakt dobré a točené. Potkal jsem Trávu na baru a nakonec to dopadlo klasicky, zůstali jsme tam do hodně pozdních hodin i s Honzou," přiblížil Roman. Podobný scénář se v oblíbeném podniku opakoval ještě o den později před odletem do hor.
Potíže se zavazadly nekončí
Z města Lukla vede k úpatí nejvyšší hory světa 50kilometrový trek. Už samotná cesta do Lukly je ale pro cestovatele dobrodružství, tamější malé letiště s ranvejí zakončenou na úpatí hory je známé jako jedno z nejnebezpečnějších na světě.
Kvůli počasí ale česká výprava vyrazila vrtulníkem, což přistání učinilo méně nebezpečným. "Musím říct, že letět v mlze vrtulníkem je fakt zvláštní. Vždy jsme se blížili k nějaké hoře, hřebeny tak o 200 metrů výše, než jsme letěli my. Viditelnost fakt byla mizerná, smekám nad pilotováním v tomto počasí," řekl Roman.
[chooze:article;value:608247]
Hned na začátku pochodu do základního tábora ale přišly další problémy a nedorazila zavazadla. Milan s Romanem tak vyrazili nalehko, jen s pár věcmi v batůžku a trochou oblečení. Tak museli pokračovat i dál a na tašky si počkali několik dní.
Přestože není vzdálenost do základního tábora velká, postupuje se jen pomalu kvůli rostoucí nadmořské výšce. "Zatím se zdá, že aklimatizace vychází. To se samozřejmě může změnit lusknutím prstu. První dny byly náročnější. Zvykání si na jiné prostředí, nevyhnutelně horší hygienu, opět nutnost dávat pozor a hlídat vše nezbytné," popsal Milan Schagerer.
Dorty, sauny i vířivky v horách
Kromě pochodu cestou Roman s Milanem zařadili i aklimatizační výstupy, třeba na vrchol Nagarjuna vysoký 5 100 metrů. "Původně nám průvodce řekl, že to bude odpočinkový den. Ale byl to strmý výšlap asi 700 výškových metrů," vysvětlil Roman. Odměnou ale byly výhledy na okolní hory včetně osmitisícovek Makalu a Lhotse Shar.
[chooze:article;value:564394]
"Děsí nás mimo náročnosti i délka akce. Až 60 dnů na ledovci se jeví téměř nereálně. A to bez zvažování dalších libůstek, jako je ledopád nebo Lhotse Face. Poprvé otevřený pohled na Matku světa a její obrovitost také nevyvolává klid," komentoval Milan.
Díky rostoucímu turismu se podmínky v nepálských horách rapidně mění. "Byl jsem zde poprvé v roce 2004. Co mě překvapilo nejvíce, byla návštěva rozestavěného i na evropské poměry luxusního hotelu s výhledem na Everest, se saunou, vířivkami," řekl Roman. Ve vesničkách servírují dorty, italskou kávu, hamburgery i točené pivo. Dostupný je za poplatek i internet.
Trasa z Lukly do základního tábora:
Po téměř týdenním putování výprava dorazila do základního tábora pod Mount Everestem. "Už zdálky byly vidět stovky stanů. Trekový cíl tábora je označený obrovským balvanem, na kterém se každý cestovatel a návštěvník rád vyfotí a bývá tam dost nabito. V podstatě je to fotokoutek se vším všudy. Trvalo nám ještě asi 45 minut dojít po moréně až do našeho základního tábora, který je nejblíže nástupu na ledovec Khumbu," dodal Roman.
[chooze:article;value:605685]
Na nejvyšší hory všech kontinentů
Roman s Milanem se na nejvyšší horu světa chystají v rámci společného projektu Seven Summits (česky Sedm vrcholů). Mají v plánu vylézt na nejvyšší hory všech sedmi kontinentů. Jejich cestu na Everest na TN.cz průběžně sledujeme.
Za sebou už mají pět: Denali (6 190 metrů) v Severní Americe, Aconcaguu (6 961 metrů) v Jižní Americe, Carstensz Pyramid (4 884 metrů) na Nové Guineji a Mont Blanc (4 806 metrů) a Elbrus (5 642 metrů) v Evropě a Kilimandžáro (5 895 metrů) v Africe. Zbývá jim Everest a Vinson Massif (4 892 metrů) na Antarktidě.
[chooze:article;value:602134]
Milanovi je 39 let, pracuje jako advokát a má i vlastní advokátní kancelář v Praze. Mimo zahraničí ho lze nejčastěji potkat při trekování v Brdech nebo Krušných horách. Nebojí se ani dalších sportů a věnuje se taky cyklistice nebo běhu. Kolo a běh má rád v rodném Slánsku a v kopcovité oblasti Džbánu. Také rád podporuje tuzemské pivovary, obzvláště při náročných letních měsících.
Romana v jeho 45 letech hory živí. Je mezinárodní horský vůdce a s klienty obráží vrcholky po celém světě. Odmala miluje výšky a jakoukoliv formu lezení, má rád lyžování ve všech podobách, ať už jde o skialpy na Špicberkách, nebo jízdu ve volném terénu ve Švédku či Gruzii.
Mimo své horské profese ho živí i stromolezení a bagrování. Pracoval také jako záchranář. Provozuje rovněž zajištěnou horskou cestu (via ferratu) ve svém rodném Slaném.
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.