Autorky studie hned v jejím úvodu zdůrazňují, že ne všichni nadaní své schopnosti v životě plně realizují. Klíčové tak je, aby společnost byla schopna takové nadané jedince už od brzkého věku rozpoznat. Právě v tom ale podle nich Česko výrazně zaostává.

Z výkazů základních škol lze vyčíst, že v jejich třídách je 0,2 % nadaných žáků, tedy jeden z pěti set. Data z mezinárodních srovnání u žáků čtvrtých tříd (TIMSS 2019) a deváťáků (PISA 2018), která bere výzkum v úvahu, ale ukazují, že ve skutečnosti může být jejich podíl mezi 10 a 13 %.

[chooze:article;value:594806]

​Pojmem "nadaný" označuje studie děti s tzv. kvantitativním nadáním, tedy výjimečnými schopnostmi v oblasti matematického nebo logického myšlení.

"V Česku bylo na základě tohoto přístupu jako kvantitativně nadaných označeno 10,2 % žáků čtvrtých tříd. U patnáctiletých žáků je to 12,7 %, z nichž 3,1 % vykazuje mimořádně vysoké nadání," uvádí studie, z níž cituje na svém webu Akademie věd ČR.

"Ve srovnání s oficiálními výkazy škol (0,2 % nadaných a 0,1 % mimořádně nadaných mezi žáky základních škol) je zřejmé, že mezi tím, co školy vykazují, a co lze odhadnout na reprezentativním vzorku žáků z výsledků standardizovaných testů, existuje zcela zásadní rozdíl," dodávají výzkumníci.

[chooze:article;value:609002]

​Velkým nedostatkem, kterým české vzdělávání trpí, je podle studie přehlížení konkrétních skupin nadaných. Častěji jde o dívky a žáky ze znevýhodněných prostředí.

"V oficiálních statistikách tvoří dívky pouze 25 % nadaných žáků, přestože podle výzkumných dat představují mezi nadanými žáky čtvrtých tříd 42 %. U patnáctiletých je podle studie rozložení mezi pohlavími dokonce téměř rovnoměrné," píše se v dokumentu.

Podle jeho autorek rozdíl oproti oficiálním údajům může "naznačovat vliv genderových stereotypů či rozdílných očekávání". Evidentní je také vazba mezi výskytem nadání a společensko-ekonomickou situací v rodině.

[chooze:article;value:602794]

​"Nadaní žáci vyrůstající ve znevýhodněném prostředí mají u nás zřejmě menší šanci své nadání projevit a rozvinout než v jiných zemích," tvrdí studie. Výskyt nadaných mezi žáky z hůře situovaných rodin je navíc ve skutečnosti pravděpodobně ještě vyšší. Právě nepříznivé podmínky, ve kterých se na rozdíl od ostatních nacházejí, totiž mohou plnému rozvoji jejich talentu bránit.

V neposlední řadě upozorňují výzkumníci na skutečnost, že nadání automaticky neznamená pocit štěstí. V průměru jsou sice nadaní žáci spokojenější než ostatní, celých 15 % z nich ale uvádí, že nejsou se svým životem šťastni.

Podle statistik máme méně vzdělaných lidí než ve vyspělém světě, říká Mikuláš Bek (04/2025):

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.