Jak Hřebíčková popsala, obézní lidé často trpí neuroticismem. Hledají pak dopamin, tedy hormon štěstí, v jídle. Když tedy jedí, tak se cítí lépe. "Oni bojují se svými vlastnostmi, které nedokážou ukočírovat," řekla.
Na neuroticismus se často váží negativní myšlenky a změny nálad. "Některé věci mě iritují a já v náladě, kterou neřeším, si to chci vynahradit jídlem. A tím, že to neřeším, že z něčeho nemám vlastně dobré emoce, dobré myšlenky, tak se, jelikož nemám situaci pod kontrolou, ještě začnu hrozně stresovat. A ten stres má potom obří dopad a je to právě takový začarovaný kruh pro lidi, kteří trpí obezitou, ale nejenom pro ně. Protože stres začne právě snižovat hormony štěstí ještě víc. A oni proto potom ještě víc začnou zase jíst," přiblížila.
[chooze:article;value:606579]
Negativní emoce jsou podle Hřebíčkové spojené se strachem. U obézních lidí třeba se strachem, že například nechtějí vyjít z domu kvůli tomu, jak vypadají. Nebo jestli se vůbec vejdou v kavárně na židli.
"A naše hlava funguje jako navigace. Pokud jí řeknu, že se bojím, že něco nezvládnu, tak ona si to bere jako 'nezvládnu'. A tak už se i sama postará o to, že to fakt člověk nezvládne, protože už se stará o to, že si zase člověk vezme čokoládu, že zase nebude žádný pohyb, že zase zůstane jenom doma. Takže ty strachy nás vlastně táhnou tam, kam nechceme," vysvětlila Hřebíčková.
Začarovaný kruh se ale týká všech lidí
Tyto problémy se netýkají ale jen obézních lidí, ale celé populace. "Žijeme v západním světě, kde je nějaký stres každodenní. Hlavně si musíme říct tu pravdu, proč se nám něco nelíbí, co řešíme, čeho se bojíme. Musíme si i říct, proč se toho bojíme, abychom došli k tomu pravému jádru pudla," řekla psycholožka.
Obavy mají tendenci se na sebe nabalovat či zvyšovat, až začnou lidé žít v určitém svém černém matrixu či černém komíně, který je spojený až s bludy, jak popsala Hřebíčková. "S bludy, že se bojím fakt všeho, věcí, které se nemohou ve skutečnosti ani stát," míní.
[chooze:article;value:606687]
A z černého komína je potřeba co nejrychleji vyskočit. Dala také příklad. "Když se bojím o to, že mě vyhodí z práce. Tyhle myšlenky rotují poměrně často. Takže si musím přesně říct fakta. Už mě někdy vyhodili? Nebo co se stalo poslední týden nebo měsíc? A často paradoxně od lidí slýchám, že za poslední roky byli i povýšení, že měli nějaké hodnocení a že dopadlo dobře," řekla.
Je tedy nutné se opírat o fakta, a ne o černé bludy. "Takže musím z toho černého komína vyskočit a čistit ho tak, že si řeknu, co je ta pravda, co je ta realita – 'Jo, jsem furt v práci, jsem tady dva tři roky.' A pak se zaměřit na ten cíl – 'Chci tam zůstat.' Tak co pro to dělat? Chodit do práce včas, mít třeba dobré vztahy s kolegy a dělat práci, kterou dělám. A pak když se člověk zaměří na tyhle věci a řekne si 'Jo, teď vlastně tohle dělám, to je v pohodě', tak tím, že je v té realitě a má ty věci pod kontrolou, tak tím naprosto skvěle bojuje proti stresu," objasnila. Na celý rozhovor se podívejte pod titulkem článku.
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.