Zemřel ruský šachový mistr. Jeho prohra v zápase století byla symbolem studené války

[chooze:gallery;value:39383]

​"FIDE je hluboce zarmoucena úmrtím desátého mistra světa v šachu Borise Spasského," uvedla na svých stránkách Mezinárodní šachová federace (FIDE). Ve čtvrtek úmrtí šachového génia bez uvedení příčiny potvrdila Ruská šachová federace (CFR).

Spasskij se proslavil v roce 1969, kdy v šachu porazil arménského Tigrana Petrosjana, přezdívaného "železný", a stal se tak mistrem světa. O titul však Spasskij přišel o tři roky později v "zápasu století" v Reykjavíku. Hra, která představovala zlom v Borisově kariéře, měla významnou symboliku pro světové dění.

[chooze:article;value:534201]

Na vrcholu studené války mezi Spojenými státy a Sovětským svazem sledovalo šachový zápas století publikum celého světa. Spasskij se v něm utkal s americkým hráčem Bobbym Fischerem, a hra tak představovala symbol konfrontace mezi Východem a Západem.

Když Spasskij šachový zápas prohrál, bylo to poprvé od roku 1948, kdy se mistrem světa stal nesovětský hráč, píše web The Guardian. Boris Spasskij ale tehdy předvedl sportovního ducha a svému protivníkovi po prohře zatleskal.

"Víte, nejsem zklamaný, že jsem tento zápas prohrál. Nevím přesně proč, ale myslím si, že po tomto zápase pro mě bude život lepším," přiznal podle šachového webu Chess.com Spasskij krátce po hře.

[chooze:article;value:469312]

Ačkoliv prohra znamenala pro Moskvu velkou ránu, o desetiletí později Spasskij přiznal, že zbavení se "kolosální odpovědnosti" pro něj bylo úlevou. "Měl jsem velmi velké závazky v šachovém světě nejen ve své zemi, ale i na celé planetě. Jako mistr světa jsem musel udělat mnoho věcí pro šachy, ale ne pro sebe," vysvětlil.

Boris Spasskij se narodil v roce 1937 v Leningradu. Pravidla šachu se měl naučit o čtyři roky později při dlouhé jízdě vlakem, když byl spolu se svým starším bratrem evakuován do sirotčince ve vesnici Koršik v Kirovské oblasti.

Do hry se zamiloval ale až později, když mu bylo devět let a s bratrem se vrátili do Leningradu. Tam viděl šachový pavilon. "Když se ohlédnu zpět, měl jsem ve svém životě jakési předurčení. Pochopil jsem, že pomocí šachů se mohu vyjádřit, a šachy se staly mým přirozeným jazykem," uvedl Spasskij po letech.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.