Evropa už nechce stát stranou a otevřeně mluví o možnosti vyslat na Ukrajinu jednotky, které budou dohlížet na dodržení mírové dohody. Velká Británie je připravena hrát vedoucí úlohu.

"Je zřejmé, že bezprostřední otázkou je budoucnost Ukrajiny, a my musíme zajistit, že mír na Ukrajině bude trvalý. Musíme udělat více, musíme posílit naši kolektivní reakci v Evropě," řekl britský premiér Kier Starmer.

[chooze:article;value:598218]

​K Británii se přidalo i Švédsko a Německo, debatu ale považují za předčasnou. "Švédsko se normálně podílí na posilování bezpečnosti v naší části světa, takže předpokládám, že se toho budeme účastnit i tentokrát," uvedl švédský premiér Ulf Kristersson.

Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot avizoval, že na mír by měly dohlížet tři hlavní armády, a to britská, francouzská a polská. Polský premiér Donald Tusk ale tento záměr popřel. "Polsko bude Ukrajinu podporovat stejně jako doposud, tedy organizačně. Ale nepředpokládáme vyslání polských vojáků na Ukrajinu," vyvrací tyto informace polský předseda vlády Donald Tusk.

​Evropské státy tak reagovaly hlavně na obavu, že USA nebudou poskytovat Evropě bezpečnostní záruky. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už začátkem roku vyzýval Evropu, aby převzala odpovědnost za ochranu kontinentu. "Od všech Evropanů? 200 000 vojáků je minimum. Jinak to není nic," řekl tehdy Zelenskyj.

Přestože podle odhadů Velká Británie vynaložila na obranu v loňském roce více než 2,3 % HDP, bývalý šéf britské armády upozornil, že nemá dostatek vojáků ani vybavení na mírovou misi. Spojené státy americké vybízejí evropské spojence NATO, aby dávali na obranu až 5 % HDP, namísto současného závazku 2 % HDP.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.