Šebek připomněl, že Osvětim osvobodila Rudá armáda jako součást viselsko-oderské operace. "27. ledna kolem třetí hodiny odpoledne dorazily sovětské jednotky do prostoru koncentračního tábora Osvětim, kde našly zbytek vězňů, kteří nebyli vyhnáni na pochody smrti. Některé prameny hovoří o 7 000, některé o 8 000 vězňů, kteří byli nalezeni," shrnul historik.

Pro sovětské vojáky to byl šok. Jak Šebek říká, při frontovém tažení se s ničím takovým nesetkali. Pomoc lidem ale byla náročná. "Ti lidé byli natolik podvyživení, natolik vyhladovělí, že třeba když jim byly dávány potraviny, tak někteří nepřežili to, že se najednou mohli tak narychlo najíst," vysvětlil.

[chooze:article;value:594711]

​První kroky tak vedly k zabezpečení základní lidské existence pro nalezené bývalé vězně. Pak také začali vojáci s dokumentací zvěrstev a důkazech o nich. "To znamená třeba těch obrovských skladů, ve kterých byly například boty nebo vlasy nebo třeba brýle lidí, kteří v koncentračním táboře v Osvětimi zahynuli. Pak samozřejmě také dokumentovali i ty části, které se snažili nacisté vyhodit do povětří, aby zahladili stopy svých zločinů, jako byly například budovy krematoria a plynových komor," dodal.

Upozornil, že je o hrůzách nacismu důležité učit i děti. To by znamenalo třeba i posílení vyučování dějepisu o době kolem druhé světové války. "Je to velké varování před tím, aby se třeba zlehčovaly některé projevy fašizujících tendencí, které nakonec můžeme vidět i v dnešní Evropě," poznamenal. Na celý rozhovor se můžete podívat pod titulkem článku.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.